Já ani nevím, jak začít. Teď jsem si sem do článku připravila fotky a už jsem zase dojatá.

Kdo nás s Kubou sleduje na instagramu, tak už tu velkou novinku asi viděl v pátek večer - JSME ZASNOUBENÍ! Juuuuuu ❤️! A protože je podle mě svatba krásné téma a je to něco, co teď budeme necelý rok plánovat, moc ráda bych to s vámi sdílela, nechala si od vás ve spoustě věcech poradit a přečetla si třeba o vašich svatbách a vašich zkušenostech.


Nebudu říkat, že jsem to vůbec nečekala, protože jelikož máme několik kamarádů, kteří už měli, nebo právě plánují svatbu, tak i na naší budoucí svatbu v poslední době párkrát přišla řeč a trošku jsem tušila, že by žádost mohla do konce roku přijít. Navíc se nás na to už tak rok POŘÁD někdo ptal. Rodina, kamarádi, vy asi tak v každém Q&A a pod každou společnou fotkou...

K tomu mě teda ještě napadá jedna věc, a to že pokud máte v okolí pár a moc byste jim přáli svatbu a děti, neptejte se jich na to! Ničemu to nepomůže. Je to věc, na kterou si stejně každý musí přijít sám a až přijde ta správná chvíle, dozvíte se to. Žádný kluk nechce mít pocit, že by UŽ MĚL POŽÁDAT a žádná holka nechce mít pocit, že byla požádána jen proto, že se to UŽ OČEKÁVALO.

No ale zpátky k našemu perfektnímu dni.


Když jsme jeli na výlet do Irska, vlastně mě ani moc nenapadlo, že by to mohlo přijít tam... hned první den nám vyšlo krásné počasí a rozhodli jsme se, že si uděláme výlet na nedaleký poloostrov Howth. Prošli jsme si vesničku a vydali se na procházku podél pobřeží. Byli jsme naprosto unešení, jak to tam bylo nádherné a v jednu chvíli jsem si fotila výhledy a Kuba popošel asi 100 metrů na takový malý kopeček s výhledem a mával na mě, ať jdu za ním, že si uděláme fotku.

Stála jsem tam, zatímco Kuba nastavoval samospoušť a začal si sahat do kapsy u bundy. A v tu chvíli mě to napadlo!
On mě chce požádat o ruku!

Dělala jsem jakože nic a po očku ho pozorovala, aby kdyby to byl prstýnek, tak ať není smutnej, že se mu ho nepovedlo nenápadně vyndat...


Haha, to vás napínám, co? No já byla taky docela napjatá. Ale on si vyndal kapesník, že se potřebuje vysmrkat :D.
K A P E S N Í K ! ! !

Vyfotili jsme se a naším směrem začala přicházet skupinka turistů. Já jsem se v duchu usmála, jaký jsem pako, že jsem si myslela, že mě požádá o ruku a šli jsme dál. (Později se Kuba teda přiznal, že mě opravdu chtěl požádat na tom místě, ale odradili ho ti další lidi, protože chtěl, aby to byl jenom a jenom náš moment.)


Dál to napínat nebudu. Kuba si o hodinku později vyhlídl jiné hezké místo "na fotku" a najednou klečel. Já už to opravdu nečekala, takže jsem byla vykulená, dojatá a šťastná a dokonce to máme i zdokumentované.

Na první fotce si ještě myslím, že se opravdu zase jenom fotíme, na druhé už tomu nemůžu uvěřit a na třetí štěstí ❤️!


Bylo to tak krásný, romantický a prostě NAŠE!


No a teď, holky (a kluci), napište mi do komentářů, jak probíhali vaše zásnuby? A jestli už jste měli svatbu, nebo ji teprve plánujete, tak kde začít?

43 komentářů

  1. Krásný ❤️❤️❤️ moc vám gratuluju ❤️

    OdpovědětVymazat
  2. Hrozně moc vám gratuluji ❤️❤️!! Naše zásnuby byly také krásné a jak píšete tak byly NAŠE. Byli jsme na dovolené v Tatrách a druhý den šli na vyhlídku v korunách stromů. Den před tím byl přítel nějaký přešlí a nebylo mu dobře. Tak jsem tomu, že byl první půlku dne takový zamlklí nepřikládala žádný význam hlubší. �� Vylezli jsme nahoru a já si furt fotila krásný výhled a pořád se kochala a on prý chudák klečel a pořád čekal až se otočím. �� Byl to nádherný moment a dojímám se kdykoliv si na to vzpomenu. ❤️

    OdpovědětVymazat
  3. Moc Vám to přeji at jste nadále tak šťastní ���� mě zatím svatba nepotkala, přítel se k ničemu nema, budeme spolu za chvíli 10 let a máme skoro 2leteho synka a mě bude už 31let, njn...jinak moc hezky článek. ����

    OdpovědětVymazat
  4. Právě svatbu plánujeme a za mě je určitě nejdůležitější začít termínem. Bez toho člověk nevymyslí vůbec nic dalšího. A hned potom bookovat místo a myslet na to, že sezóna 2020 je za rohem, bridezilly útočí a všechno už bude co nevidět obsazené! :D (Takhle mě setřela paní, když jsem si cca před měsícem volala na jedno z mých vytipovaných míst - "Na sezónu 2020? To už je beznadějný, slečno...")

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bridezilly, haha tak to mě pobavilo :D. Ale kamarádka teďka taky plánuje svatbu, tak už vím, že není žádná sranda najít volné místo a různé dodavatele na příští rok... No jsem na to zvědavá :D.

      Vymazat
  5. Moc vám gratuluji!!❤

    OdpovědětVymazat
  6. Jeste jednou Vam moc gratuluji. Ani nevim proc, ale nejak jsem to tusila, ze to brzo prijde a budes pozadana :)
    My ted s pritelem v říjnu oslavime 9 neskutečných let a i kdyz jsme se na tema svatba nekolikrat bavili a vim, ze by ji chtěl, stale zadost nijak neprichazi, takze uz jsem to vzdala :D. Myslim, ze je to sen kazde holky, neznam nikoho, kdo by si to nepral a tak jsem z toho byvala smutna a rikala jsem si, jak dlouho spolu musime jeste byt, aby me pozadal, kdyz jini se berou i po roce znamosti :D
    No nic, zrejme ja se uz do roka vlastni svatby nedockam, tak se budu tesit aspon na tu vasi, i kdyz jen virtualne. Verim, ze bude nadherna ! :)

    OdpovědětVymazat
  7. Moje zásnuby se konaly na mém prvním maratonu 31.8.2019. Běželi jsme s přítelem Beskydskou sedmičku a mě zradilo koleno. Uplakaná jsem stála a čekala na odvoz před Lysou horou, na krásném místě v malé vesnici jménem Krásná. Můj přítel měl sice v plánu mě požádat až v cíli, ale musel trochu improvizovat. Ve chvíli kdy přede mnou klečel a držel prstýnek jsem ještě byla i odhodlaná, že to budeme muset kvůli tomu dojít ��. Ale stejně, opět uplakaná a v náručí mého (ještě zatím) snoubence jsme koukali na naší oblíbenou Lysou horu ❤️
    Moc Vám gratuluji, hlavně ať jste šťastní ❤️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásné :-) v den Vašich zásnub jsme si s mým, nyní už manželem, řekli ano :-) v Kanicích na Jižní Moravě.

      Vymazat
  8. Gratuluji :-). Přeji hodně štěstí, lásky, hlavně ale aby se vám společně dařilo zvládat všechny výzvy a zvraty, které život přináší, byli si oporou, dělali jeden druhého šťastným, ať se bude dít cokoliv.

    OdpovědětVymazat
  9. Moc Vám to přeju, jste krásný pár.

    OdpovědětVymazat
  10. Moc ti děkuju za tu malou pasáž "...neptejte se jich na to!" Je to strašně důležitý a lidi by se to měli naučit, protože jim to vůbec nedochází, dokud si tím sami neprojdou (třeba dotazy na děti, zatímco se o ně neúspěšně snaží, ale i zásnuby, kde nikdo nechce být pod nátlakem, přesně jak říkáš). A vám samozřejmě všechno nej <3

    OdpovědětVymazat
  11. Tak to je krásný, moc gratuluju vám oběma :) My jsme se s přítelem shodou okolností zasnoubili teď v sobotu, den po vás :D Měla jsem to podobně jako ty, že jsem čekala, že to může nastat, ale vůbec jsem to nečekala už teď, takže jsem chvíli zůstala stát šokem :D Byli jsme na výletě na rakouské Medvědí soutěsce, totálně lilo, ale bylo to naprosto nádherný <3

    OdpovědětVymazat
  12. Ahoj Lucko, moc vám gratuluji! Já jsem se vdávala letos v srpnu a hádej kde jsme byli na svatební cestě..v Irsku! A hádej kdy... přesně v tu samou dobu, co vy! �� Pobřeží Howthu jsme dokonce procházeli den po vás. Jinak naše zasnoubení probíhalo tak, že jsem se ráno probudila, manžel tam nebyl ale bylo tam CD s nápisem pusť si mě. Natočil pro mě video, které shrnovalo náš vztah a končilo tím, že pokud s ním chci být, ať si ho najdu. Když jsem ho našla, klečel tam s prstýnkem ☺️

    OdpovědětVymazat
  13. krásné :) a moc moc gratuluji :) nás svatba čeká za cca 10 dnů - na naše 8 výročí a žádost přišla nečekaně na naše 7 výročí. Nebyla to žádná velká romantika, ale bylo to krasné a naše. Byli jsme v Tatrách, šli jsme se projít k jezírku Lásky, posadili jsme se na lavičku. Přítel celkem dlouho něco štrachal v kapse, já zvědává co tam furt hledá :D a najednou povídá, že dneska máme výročí, že jsme spolu 7 let, tak jestli si ho nevezmu :D :)

    OdpovědětVymazat
  14. moje zásnuby neboli niekde na vylete boli sme pozrieť ako postupujeme s domom ktory stávame a tak sme tam boli len ja a on a plánovali sme kde čo bude ako tu budeme spolu bývať a ako tu budu behať naše deti a tak a ako som bola otočená tak tam v strede nedorobeneho domu si kľakol a požiadal ma o ruku v pozadi krasne krasne zapadalo slniečko a ja som bola namäkko.

    OdpovědětVymazat
  15. Obrovská gratulace Luci! :) Kuba to krásně naplánoval :3 to s tím kapesníkem mě dostalo :D :D hezky to zakamufloval, i když těch pár vteřin zklamání pro tebe muselo být strašných :D aspoň si to pak o to víc nečekala. Moc se těším na články o svatbě, bože jak já tu tématiku zbožňuju! :')

    OdpovědětVymazat
  16. To je tak krásné a dojemné! Souhlasím, taky nemám ráda otázky tipu, kdy bude svatba a kdy do toho praštíme. Hlavně tu byl nátlak z tátovo strany. Ale naše zásnuby byli dokonalé. Taky jenom naše.

    Byli jsme v Dubaji, naše první pořádná dovolená. Na výročí jsme šli do restaurace a tam mě požádal o ruku. Bylo to tak dojemné a dokonalé! ♥ Budu se těšit na články okolo plánování.

    Budeme plánovat "spolu" :D :D

    All about Candys life

    OdpovědětVymazat
  17. Moc Gratuluju!! <3 ... My máme od zásnub zítra přesně měsíc. Byli jsme s přítelem na dovolené v Řecku a hned první večer jsme se šli projít a já (inteligentně) navrhla, že vezmeme zrcadlovku a něco pofotíme.
    Přítel měl v plánu mě požádat o ruku ten večer, řekl mi ať si stoupnu zády k němu, že mě vyfotí se západem slunce. No jenomže kdo zná zrcadlovky, ví že jsou slyšet na 10 metrů a já netrpělivá jsem se pořád otáčela proč tak dlouho nefotí, navíc jsem byla odmalovaná a na hlavě bobek, takže se mi ani moc fotit nechtělo :D takže to neklaplo :D.
    Druhý večer jsme se šli projít znova, ale díky bohu jsme zrcadlovku nechali na hotelu. Já se stihla v klidu nachystat, upravit se a cítila jsem se skvěle.
    Došli jsme až na konec nejdelšího mola co jsem kdy v životě viděla, nejkrásnější západ slunce a ještě k tomu se to zdálo jako uprostřed moře a od všech těch turistů jsme byli konečně sami. Přítel nahodil další pokus, že mě vyfotí a ať se otočím zády (naštěstí jsme brali jen telefon, takže jsem trpělivě čekala až mi řekne) a pak jen řekl, že už můžu. No a když jsem se otočila, tak klečel na koleni a požádal mě o ruku.

    Nakonec to bylo naprosto dokonalý <3 ( A že to měl v plánu hned první den jsem se samozřejmě dozvěděla až po žádosti o ruku) :D

    OdpovědětVymazat
  18. Ahoj Luci,
    moc gratuluju☺️ My už jsme po 6 letech vztahu taky slyšeli spousty otázek kdy už bude svatba nebo narazky, ze už jsme na radě a lhala bych kdybych tvrdila, ze už i já jsem si nerikala, ze už by to mohlo přijít ☺️ Bylo par dovoleny, kde už jsem to maličko cekala ( NY, Barcelona, Itálie nebo krásná Šumava), ale můj , teď už snoubenec by se nikdy nenechal do ničeho dotlačit, takže jsem věděla, ze až to přijde, nebude to kvůli okolí, ale protože chce! V únoru jsme odletěli do Tanzanie, můj splněny sen. Jednu noc jsme spali přímo na Safari, před dverma bungalovu se procházeli sloni, kousek dal spali lvi, tak jsem si říkala, ze jestli ne dneska, tak už nikdy �� a ono nic �� ale další den jsme se přesunuli na Zanzibar a tam to přišlo, večer pod hvězdami, na soukromé plazi ☺️ Byla to krasa a bylo by to nádherne všude na světě, kde bychom byli spolu, jen my dva.
    Chtěla jsem stihnout svatbu ještě letos, ale moc jsem nechtěla dělat kompromisy( všichni a všechno bylo obsazené) takže datum máme nakonec 6.6.2020.
    Přeji mnoho štěstí a budu rada, když budeš sdílet přípravy na svatbu ☺️

    OdpovědětVymazat
  19. Podle mě se svatby přeceňují, jde přeci o dva lidi a dneska z toho každý dělá haló.
    Měla jsem svatby dvě, na jedné nás bylo 15, na druhé 130. Ta první byla úžasná. Jen nejblížší, pětiminutový obřad, jedna fotka a oběd. Domů jsme jeli tramvají a bylo nám krásně. Žádný stres, žádná obava, že něco neklapne.
    Druhá svatba už byla ve velkém a bylo to náročný a plný nervů a stresu. Kdybych se vdávala po třetí, volila bych malou utajenou svatbu.

    OdpovědětVymazat
  20. Mne pritel nepozadal o ruku proste jsme se domluvily na svatbe a protoze uz jsme mneli dite a svatba byla pohadkova mala rodinna ale krasna
    A Vam preju prekrasnou svatbu a jeste jednou gratuluji :)

    OdpovědětVymazat
  21. My jsme s přítelem už 6,5 roku a otázky na svatbu poslední dobou slyšíme z každého rohu a už je to opravdu otravné. :D Já nevím, co na to odpovídat, když to nezávisí až tak na mě a přítel se vždycky cítí trapně. :D Ale v skrytu duše už taky čekám, kdy to přijde, tak snad se taky brzo dočkám. :P A jinak moc vám to přeju! Kuba si vybral opravdu krásné místo.. :)

    OdpovědětVymazat
  22. Nejdřív se sluší gratulovat k zásnubám a varovat ať se obrníte nervy, protože se najde vždycky někdo, kdo se bude pořád ptát..
    A mě dnes už manžel požádal o ruku na výletě v Lomnici nad Popelkou na jedné schované vyhlídce s krásným výhledem, že prý udělá fotku. A pak klečel, řekla jsem samozřejmě ano. Bylo to na den pálení čarodějnic. :-D A naštěstí mě nežádal na tom skokanském můstku, co je o kus dál... Mám trochu závratě a bylo tam i dost lidí.
    A nedávno jsme slavili roční výročí svatby a dva měsíce naší dcerky. Takže na otázku, kdy budou děti, nějak už nedošlo, příroda byla rychlejší..
    Takže ještě jednou vše nej

    OdpovědětVymazat
  23. Moc gratuluji. Mě přítel požádal na Obersee. Taky jsme se fotili a už klečel. ���� Nejvtipnější byli naši kamarádi, kteří stali, všechno dokumentovali a ja si říkala co furt dělají. ����

    OdpovědětVymazat
  24. No a já brečím...
    Moc gratuluji <3

    Byla jsem zasnoubena pár let zpět, po dvou letech vztahu. Prsten byl vysněný, ale to je asi tak vše pozitivní. Celý den mi bylo špatně, takže to nebylo nijak romantické. Vlastně po mně na parkovišti v dešti krabičku hodil. O dva roky později jsem vztah ukončila, protože mi došlo, že sice mám prsten, ale nejsem šťastná. A on ho stejně dal jen proto, že se to očekávalo.

    Teď mám přítele, šťastná jsem, za pár dní máme výročí tří let. A i když ze začátku pořád o zásnubách mluvit, nic se nestalo :D Takže já bych chtěla, ale neřeším. Přesně, jak píšeš, nemá to být z pocitu, že se musí.

    Vám přeji jen to nejlepší, které ale už máte. Toho druhého <3

    OdpovědětVymazat
  25. Moc gratuluji :) ❤��
    Naše zásnuby proběhly minulý rok na Valentýna, a ja to opravdu ale opravdu nečekala.
    Složil mi báseň o našem celém vztahu, a v ní popsal všechny krásné společné chvíle. Měla jsem za úkol si tu báseň cist vsedě nahlas. Čím blíže jsem byla konci, tim hůře se cetla, protože ksem strašně plakala dojetím. Po posledním rýmu... "Proto tě teď vybízím a tento prsten ti nabízím"jsem se ppdivala směrem ke dveřím a tam klečel... s prstenem v ruce a se slovy "Vezmeš si mě?"...
    Bylo to strašně krásný❤ a dnes je to měsíc od naší svatby...

    Dobrá rada nad zlato? Hlavně si nenechejte do plánování svatby "zasahovat" od ostatních. Čím méně osob v okolí ví, jak jste v plánování daleko a co a jak bude, tím lépe. JE TO VAŠE SVATBA A VY SI JI UDĚLÁTE JAK BUDETE CHTÍT ❤��!!!

    Hodně štěstí❤❤❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  26. Hezký večer Luci, moc gratuluji k zasnoubení. Kolikrát jsem si říkala při pohledu na vás s Kubou,kdy už bude ten prstýnek a konečně je tady :)

    Jinak naše zásnuby proběhly před 4 lety na Madeiře u krásnýho vodopádu,u kterého ačkoliv je velkou atrakcí, byl zrovna jen par britských důchodců, kteří celou cestu šli před námi a drželi se tak hezky za ruce... a já příteli říkám: "dívej, to je tak krásný. V dnešní době,kdy každý druhý pár se rozvádí :D.." to jsem vůbec netušila,jakou mu dělám předehru k jeho kroku. No každopádně když jsme došli na místo, tak jsme si udělali piknik a přítel vytáhnul špunty,že si
    je otevřeme, když máme zrovna 3 a půl roku od seznámení. No a najednou když si tukame,tak začal mluvit... Tak krásně jsem ho nikdy mluvit neslyšela a myslím,že ani neuslyším :D. Nicméně stále mi to nepřišlo podezřelý,naopak mě začalo šrotovat v hlavě, že bych k tomu "výročí" asi taky měla něco hezkýho říct... Jenže on nepřestával a najednou si poklekl...ty vogo!!!... no budu upřímná,byl to šok:D Najednou před vámi klečí kluk, se kterým je vám hezky ale... je to vaše první vážná známost, jste spolu tři a půl roku, vám je 24, máte před sebou ještě skoro dva týdny společne dovolene :D..no a najednou ze mě vypadlo: " to víš, že jo"..a s odstupem času nelze než říct, že to bylo to nejdůležitější "to víš že jo" v mým životě! Máme spolu 8m syna a náš společný život díky tomuto daru dostal další smysl.

    Buďte šťastní ��

    OdpovědětVymazat
  27. Moc gratuluji ke svatbě a přeji pevné nervy v plánování a hlavně si nenechte do toho mluvit ostatními!

    Já se vdávala letos v červnu s miminkem v bříšku. A plno lidí si myslelo, že se bereme právě kvůli očekávanému potomkovi, ale to se spletli. Naše zásnuby si přítel připravil na dovolenou v egyptě kde jsme byli v listopadu 2018. To že se k zásnubám schyluje jsem vůbec neměla tušení. Sice jsme se v minulosti o svatbě bavili i o dětech, jaký na to máme postoj, ale nějak víc jsme do toho neštourali. Je pravda že jsou náš pohled na život, rodinu totožné za to jsem moc ráda. Takže jsme si řekli že kdyby jsme měli štěstí a nějaká dušička si k nám cestu našla dřív než bude svatba tak se nic závažného nestane. Upřímně mi otázka ohledně požádání o ruku proběhla v hlavě jen jedinkrát, ale hned jsem si to vymluvila že to je asi tou zamilovaností. Je pravda že vnitřně jsem cítila že je to ten muž za kterého bych se neváhala vdát ani minutu, ale nebazirovala jsem na tom. Takže když přišel osudný den zásnub já zrovna nebyla ve formě. Byl to třetí den od našeho příjezdu na dovolenou. Kdy jsem fakt celý půl den cítila že nejsem ve své kůži, prostě úplně v dobrém rozpoložení. Hodně se na mě podepsala únava z práce a let. Nebyla to taky jenom dovolená nás dvou ale části rodiny přítele (trochu obavy jsem měla, že budu pod palbou otázek, ale úplně zbytečně)...Zrovna jsme byli na pokoji postupně se dávali do gala na večeři povídali jsme si a já se přiznala příteli že nejsem úplně ve formě a že zrovna nemám úplně dobrý den a že jsem určitě protivná tak ať to bere s rezervou... přítel na mě vykulil oči a řekl že je rád že jsem mu to pověděla, že mu to ale nepřišlo že bych působila protivně. Najednou se otočil se slovy víš ty co, já ti něco povím sebral se a upaloval pro něco do druhého pokoje. Když přišel zpět držel v dlani nenápadnou kulatou žlutou krabičku s tváří smajlíka a povídá vidíš toho smajlíka, tak to bych si moc přál aby náš vztah byl pořád plnej úsměvu a porozumění. Aby pokaždé co toho smajlíka uvidíš si vzpomněla že je náš vztah veselý a plný úsměvů... první pocit když jsem tu krabičku viděla jsem si myslela,že to je míček s úsměvem (což mě pobavilo, přítel je srandista) ale když si klekl na koleno a krabičku otevřel a řekl tu památkou větu jestli si ho vezmu...rozbrečela jsem se štěstím a řekla ano. No a začali jsme se smát. :D Vlastně mě díky tomu smajlíku přešla blbá nálada už v tu chvíli když jsem viděla ten smajličí úsměv. A to jsem si říkala že to je pěkná sranda... přitom to byla krabička. Nebylo to požádání jako z romantického filmu apod. Ale bylo to naše osobní a srandovní zároveň. Na krabičku od té doby koukám a vždycky mi to připomene ten večer. Ano teď už manžel se mi přiznal že to měl naplánované trochu jinak při západu slunce už moře ale že to prostě přehodnotil už nechtěl čekat a můj den blbec tak pomohl žádost urychlit. Svatbu jsme měli malou v rodinném kruhu a pár blízkých přátel (obřad a svatební hostina s volnou zabavou). Nechtěli jsme velkou svatbu už od začátku a vše proběhlo a bylo podle našich přání. Dokonce jsem si na prvopocatku zařizování říkala že bych se nechtěla vdávat s miminkem v břiše kvůli svatebním fotkám že budu koule...ale kdepak žádná koule sem nebyla pěkně jsem si vlezla do šatů které jsem si vybrala a bříško bylo schované jako v bavlnce... vlastně to nakonec pro mě samotnou bylo krásné a symbolické zároveň. Tak přeji ať máte s kubou krásnou svatbu na kterou budete vzpomínat a budete se na společné cestě životem podporovat a milovat!

    OdpovědětVymazat
  28. Moc gratuluju Luci! :)
    Já už si vlastně myslela, že zasnoubení jste :D Těžko říct proč, ve videích o vybavování bytu jsi někde mohla mít prstýnek (kdo ví na které ruce :)) a já si řekla, že to je pěkné s novým společným bydlením.. :D A vidíš, teď a ještě s námi sdílíš krásné fotky s ještě krásnějším zážitkem z výletu :)

    OdpovědětVymazat
  29. Krásná žádost �� Mě manžel udělal úplně skvělou 3-chodovou večeři v naší studentské garsonce a když přišel čas na dezert, tak jsme si pustili Scary movie ���� a on odešel na záchod, kde v horní polici měl prstynek schovaný ���� tak pak za mnou přišel a prostě rekl,jestli bych si ho nevzala �� Prvně co jsme plánovali, tak bylo období a datum,kdy to uspořádat... nakonec zasáhl osud a místo v parným létě jsme se brali na jaře, protože jsem otěhotněla �� svatbu jsme měli úplně minimalistickou jen opravdu nejbližší rodina a nejbližší přátelé. Ať se vám dobře plánuje! ��

    OdpovědětVymazat
  30. my se zasnoubili na hradbach v Luzernu, ja mela hroznej zanet mocaku, byla jsem zmackana z autobusu, na sobe leginy na spani a on me pozadal o ruku, prej bylo hezky, tak nechtel cekat :) uz to jsou 3 roky od svatby a pred mesicem se nam narodil syn <3

    OdpovědětVymazat
  31. Gratuluju, sleduju vás ještě od doby, kdy jsi psala blog sama bez Nicol, tak mám pocit, jako bych s tebou "vyrůstala" a znala tě a moc mě to těší :)
    Můj muž mě chtěla požádat o ruku ve Slovinsku na Jalovci, který jsme měli v plánu vylézt (každé léto tam jezdíme a horolezíme na jinou horu), nakonec mě ale požádal doma už v březnu, protože "se mu zrovna líbilo, jak tam spolu jsme a žijeme a je nám pěkně a nechce už čekat", já u sporáku v zástěře :D A v září to byl už rok od svatby.
    Můj tip je začít trojkombinací počet lidí-termín-místo. Ale my jsme teda z oblasti, kde zrovna moc svatební možnosti pro našich 100+ lidí nejsou, takže pro nás byla kapacita důležitý bod.

    OdpovědětVymazat
  32. Já se sice o žádný dojemný zásnubní příběh nepodělím, protože ještě zasnoubená nejsem. Chtěla bych ti ale moc poděkovat za prvních pár vět článku! Bohužel jsem se s tím naprosto ztotožnila. S přítelem už spolu pár let bydlíme a co jsme se rozhodli spolu žít, okamžitě nás okolí začalo bombardovat otázkami ohledně svatby. Ačkoliv bychom si rádi jednoho dne slíbili lásku dokud nás smrt nerozdělí, všechny ty otázky a nátlak okolí především mého přítele dosti odrazuje. Nejradši bych každému z mého okolí dala tvůj článek přečíst!��

    OdpovědětVymazat
  33. Gratuluji! :) nase zasnuby byly zase uplny opak, moment to byl jen nas, ale prihlizelo mu asi 400 lidi :D
    Jinak svatbu mame prave za sebou, psala jsem o pripravach blog a brzy na nej sepisu i nasi svatbu. Pripravu svatby jsme pojali hodne organizovane, planovane a vsecko na sebe navazovalo (takze jsem jako prvni nevybirala barvu ubrousku nebo saty) a byla to naprosta pohodicka :) blog je svatbypodlenas.cz a budu rada, kdyz s necim takhle budu moct pomoc :)
    Hlavne si zasnoubeni a planovani svatby uzijte! :)

    OdpovědětVymazat
  34. Moc gratuluji!:)
    Já byla požádaná o ruku 7.9. a protože s přítelem spolu nejsem "milion let", tak jsme se krásně vyhli otázkám "a kdy se budete brát", ale zase teď se spousta lidí ptá "a jak jste spolu dlouho? nespěcháte na to nějak? jsi těhotná a musíte se vzít"? :D Takže on si člověk nevybere :)

    Jsem zvědavá na svatební články, už teď zjištuji, že naplánovat svatbu není vůbec snadné!!! :D

    OdpovědětVymazat
  35. My sme sa zasnubili 16.8.2018 a svadba bola 27.4.2019 o 8 mesiacov neskor :)
    Poziadanie bolo v ten den absolutne necakane, ale ako take uz cakane, nakolko sme spolu boli 4 roky, hypoteka, 4 roky sme aj zili spolu....
    No a co bolo v ten den ine? Prechadzam si istymi zdravotnymi problemami a prave ten den bol u mna zly, na bode mrazu. Muz bol u rodicov, mal dovolenku a ja som sa v ten vecer chystala k tym svojim tiez... V to rano som mu pisala cela ubolena smsku, ze mi je hrozne zle, ze nech sa na mna vyprdne a najde si niekoho kto ho nebude tak obmedzovat ako ja. Samozrejme mi odpisal, ze niesom normalna, ze ma miluje aj s mojimi migrenami...
    No po praci som teda sadla na vlak a cakala ma 3hodinova cesta domov do naseho mesta. Este vo vlaku som volala s muzom, ze je doma (este asi 50km od môjho rodneho mesta) a zrazu bolo 22.30 ja som pricestovala so svojho mesta a vyzvana mi mobil. Dvihnem a tam moj drahy, ze kde som, ktorym vychodom som vysla, nech uz sa ani nehnem a cakam. Ja uplne nechapacky...tak tam teda stojim a uz pozeram ako sa ku mne vali aj s velkym pugetom. No musim podotknut, ze som bola unavena, a migrenou a moja jeidna vidina bola postel a este toaleta. A on, ze mam s nim ist, ze mi cchce este nieco ukazat. Vobec ma to nenapadlo. Preboha co by mi chcel ukazobat v noci na Kosickej stanici. Vysli sme na peron a on sa ma opytal co viem kde som. Moja otazka, ze: sak na perone, nie? On ze, laska spolupracuj. A b tej chvili mi vytryskli uz slzy, lebo prave na tomto perone sme sa pred 4mi rokmi spoznali ked mi pomahal a batozinou do vlaku. A presne ako mi to docvaklo tak moj, uz manzel, poklakol.... Mal nadherny predslov, v krabicke moj vysnivany zafirovy prsten,vvykladany diamantmi, podobny ako mala lady D (manzel vedel, ze mne sa biele sutre nepacia a ze som zatazena na zafiry) V tu ranu ma prestala hlava boliet... Takze stalo sa to pre niekoho na obucajnom neromantickom mieste, pre nas s velikym vyznamom nakolko presne tam sme sa spoznali. A potom 4 roky kazdy vikend nastupovali a vystupovali z vlaku....

    OdpovědětVymazat
  36. Gratulace! Já stále čekám a to jsme spolu 11 let a máme spolu měsíční dcerku.

    OdpovědětVymazat
  37. My měli zásnuby celkem neromantický - muž mluvil o tom, že chce založit rodinu, já mu řekla, že bych s tím radši začala až po svatbě, a tak mě požádal o ruku, jen tak, bez prstýnku a během tlachání v posteli, ale neměnila bych :)

    OdpovědětVymazat
  38. Já mám teprve přítele, se kterým jsem byla v pátek 1 rok

    OdpovědětVymazat
  39. Ahoj Luci, moc gratuluji! :) Mě přítel požádal o ruku před dvěma měsíci na dovolené v Chorvatsku. Měli jsme na večer rezervaci v tamní restauraci. Protože jsme tam došli o něco dřív a byl ještě čas, šli jsme se kousek projít. Sedli jsme si k moři na lavičku, povídali si a dívali se na západ slunce, když přítel najednou vytáhl z kapsy krabičku s prstýnkem. Měla jsem slzy v očích, ještě dřív, než se mě zeptal, jestli si ho vezmu (hlavně, že jsem si říkala, až to jednou přijde, nebudu brečet! :D ). Místo "ano" jsem odpověděla "jooo" a pak jsem uplakaná s hrůzou zjistila, že jsem si zapomněla vzít papírové kapesníky, které si jinak vždy a všude nosím. Do restaurace jsem sice přišla celá rozmazaná, ale moc a moc šťastná :) Svatbu budeme mít příští rok v červnu, takže už pomalu plánujeme co a jak. Zatím máme domluvené místo obřadu, hostinu, kapelu a fotografa. Hodně štěstí a užij si plánování svatby ;)

    OdpovědětVymazat