PLACES: LEMON LEAF

9:02 AM
  Dnešním článkem bychom rády navázaly na náš malý seriál s tipy na restaurace v Praze. Spojily jsme se na něj s aplikací Restaurant 2 Night, díky které máte ve vybraných restauracích slevu až 30% na celou útratu, a budeme vám přinášet recenze a tipy kam zajít a co si třeba dát. Doufáme, že vás takový typ článku bude bavit a budeme rády za všechny komentáře! Tak jdeme na to! 

Začly jsme tím, že jsme si v aplikaci udělaly rezervaci. Čím více "last minute" si ji uděláte, tím máte větší slevu. My měly díky tomu v Lemon Leaf 10%. Přijde vám potvrzující sms, kterou poté můžete ukázat v restauraci. My si tentokrát vybraly Lemon Leaf, thajskou restauraci v Myslíkově ulici. Na thajskou kuchyni jsme měly chuť už od té doby, co jsme přijely z Ameriky!

Jako první jsme si daly předkrm, a to tygří krevety balené v mandlích s česnekovou chilli omáčkou. Po mandlích bych se mohla utlouct a v této kombinaci mi opravdu moc chutnaly. Byly i dobře měkké a lehce pálivá omáčka k nim skvěle pasovala. Jediné, co mi přišlo trochu navíc byly listy rukoly, které byly trochu zvadlé a jídlu nijak nepřidávaly a na druhou stranu ani neubíraly, jelikož jednoduchým řešením bylo nechat je ležet na talíři. Krevetek je v porci celkem pět a stojí 99 Kč.
Rozhodly jsme se pro vás vyzkoušet jedno typické curry jídlo a jednu specialitku. Na menu najdete několik curry variací a my si vybraly Zelené curry s kokosovým mlékem, bambusovými výhonky a sladkou bazalkou s kuřecím masem a thajskou lepivou rýží. Pálivé bylo středně a výborná byla hlavně rýže! Jídlo stojí 189 Kč + 40 Kč za rýži.
 Když jsem si objednávala své jídlo, Sekanou kachnu s chilli, omáčkou sriracha, šalotkou, čerstvými thajskými bylinkami, limetkovou šťávou a praženým česnekem, upozornila mě číšnice, že je tohle jídlo opravdu specifické, hodně pálivé a s výraznou bylinkovou a nakyslou chutí, kterou ne každý miluje. Rozhodla jsem se to risknout a dobře jsem udělala. Kombinace chutí byla opavdu trochu zvláštní, ale v tom dobrém slova smyslu. Jen ta pálivost byla i na mě trochu moc. Dala jsem si ji s jasmínovou rýží, která byla v porovnání s thajskou lepivou opravdu taková křupavější a asi bych ji umístila až na druhé pomyslné rýžové místo. Kachna stojí 195 Kč + 40 Kč.
 Tou dobou už jsme byly docela najedené, nicméně jsme chvilku počkaly a pak si objednaly ještě dezert - Cheesecake. Ten nás jako jediný zas až tak nenadchnul. Korpus i "cheese" část byly moc dobré, ale želatinový vršek nám moc nechutnal. Cheesecake stojí 79 Kč.
 Za zmínku rozhodně stojí hezký interiér a příjemná obsluha restaurace a také domácí limonády! My ochutnaly citrónovou, okurkovou a domácí ledový čaj a všechny byly moc dobré a určitě můžeme doporučit!
Restaurace nabízí i víkendové a sezónní speciality, víkendové degustace a taky týdenní obědové menu, kde jídlo začíná na 89 Kč. Myslím, že se tam někdy na oběd moc ráda stavím!
Co vy? Máte rádi thajskou kuchyni? Zaujala vás restaurace Lemon Leaf nebo ji už znáte? Příště až ji půjdete navštívit, využijte slevy v R2N!

Protože nepochybuji, že i vy rádi chodíte na dobré jídlo, máme pro vás soutěž! Dejte "like" Restaurant 2 Night na facebooku, a napiště nám do komentářů, do jaké restaurace z nabídky na webu byste rádi vyhráli poukázku na 500 Kč! Připojte i svůj kontaktní e-mail. Jednoho výherce vyhlásíme za týden, tedy 28. 10. 2014 na našem facebooku!


White jeans

8:00 AM
  sweater - Reserved, jeans - Levi's, t-shirt - C&A, sneakers - Converse, watch - 24time.cz, backpack - Century21

Tento outfit jsem si vzala v pondělí do školy. Je pro mě ideální - dlouhý pohodlný svetr s kapucou, volné tričko a na ozvláštnění bílé džíny do pasu. Dokonce se mi povedlo udržet je bílé, což je opravdu co říct, s mojí pověstnou (ne)šikovností. Minule jsem si tyhle kalhoty vzala na sebe na cestu do Verony. Při prvním letu jsem si na klín položila tašku - zespoda špinavou. Při druhém jsem se polila colou. Dorazila jsem jako omalovánky a ihned se běžela převléknout. Jste taky takto šikovní nebo mě v tom necháte samotnou?

I wore this outfit this monday to school. For me it's ideal - a long comfy sweater, loose shirt and white high waisted jeans to make it a little special. And I even managed to keep them clean! Last time I wore them was when we flew to Verona. On the first flight I put my bag on my lap - it was dirty from the bottom. On the second flight, I pour cola over my jeans. Ended up looking like a clumsy mess. Does this ever happen to you or am I the only one?



,

WIN Happy Plugs UNIK!

8:00 AM

 O sluchátkách Happy Plugs jste už asi slyšeli. U nás momentálně patří mezi ty nejoblíbenější. Zakládají si totiž na designu, což je pro nás to pravé! Švédská značka nabízí obaly na telefony či iPady, kabely a právě sluchátka v širokém spektru barev. Nyní do své nabídky přidala i novou řadu UNIK! Jedná se o sluchátka v leopardím a camouflage vzoru a tento týden budete mít šanci je vyhrát! Jak? Ukažte nám, jak byste je nosili! 

1. Vytvořte koláž, kde budou dominovat sluchátka, která byste chtěly vyhrát (nejtěžší část bude zvolit mezi leopardem a kamufláží!) a doplňte je o outfit, který byste k nim zvolily! Můžete ho vytvořit v nějakém počítačovém programu, v tom případě použijte fotky sluchátek z oficiálního webu tady. Můžete taky zvolit druhou variantu, jednoduše během pár kroků na Polyvore.com
Pokud tam ještě nemáte účet, založte si ho. Přes facebook vás to vyjde jen na jedno kliknutí! A poté si vyberte sluchátka z mého profilu tady a pomocí tlačítka "create" vytvořte svou koláž. Až budete hotovi, uložte ji a jednoduše ji sdílejte přes e-mail. Pošlete nám ji (a to i když si ji vytvoříte sami) na acos.soutez@gmail.com. Nezapomeňte do vzkazu napsat své jméno a e-mail. Ten zveřejňovat nebudeme, bude sloužit jen k tomu, abychom vás kontaktovaly v případě výhry. 

2. Všechny zaslané looky dáme do alba k nám na facebook a za týden, tedy v pondělí 27. 10. 2014 tam vyhlásíme vítěze, kterého vybereme my. Od každého typu sluchátek jednoho!

3. Tak tedy hodně štěstí a hurá do tvoření!


WORK&TRAVEL SHRNUTÍ

8:00 AM
Dneska jsem si pro vás připravila shrnutí mého Work&Travel programu, který jsem absolvovala v létě. Koho by zajímalo, jak to všechno začalo, určitě se podívejte na můj první článek "MOJE ZKUŠENOST S ALFA AGENCY".

Se spolužačkou Natálkou jsme se rozhodly jet celkem na poslední chvíli, po tom co ona navštívila přednášku na téma Work&Travel agentury Alfa Agency. Přednášející byli ze zkušenosti i agentury nadšení, tak jsme se pro Alfa Agency také rozhodly, nehledě na to, že většina agentur už tou dobou měla uzavřené přihlášky. Když se na to koukám zpětně, nejsem si jistá, zda to byla dobrá volba, ale zároveň nevím, zda by s námi jiná agentura jednala lépe/více.
Jak jste se dočetli v minulém článku, už před odjezdem jsme měly docela hodně problémů, které nás stály několik tisíc navíc. Celý systém funguje tak, že majitelka stánků na pláži se rozhodne, že zaměstná přes léto studenty. Americká agentura si ji zapíše do portfolia a česká agentura, která využívá databázi té americké nám potom práci nabídne. A v tom je často ten problém. Ne vždy totiž platí víc hlav, víc ví a všechno je akorát zdlouhavější, ale k tomu se ještě dostanu.
Každopádně nakonec se nám podařilo odletět už se všemi potřebnými dokumenty a mám pocit, že 9. června už jsme byly v USA. Agentura nám nezařídila ubytování, ani nám nedala žádné tipy a kontakty, takže jediné, co jsme věděly bylo, že ubytování by mělo stát maximálně 300 dolarů na měsíc na jednu (no, ale to agentura asi zapomněla, že jedeme do Californie). Na internetu nejlevnější, co jsme našly bylo cca za 450 dolarů, sdílený pokoj s několika dalšími lidmi, zvířaty, bez wifi a hlavně pěkně daleko na to, že jsme neměly v plánu si pořizovat auto. Rozhodly jsme se tedy to risknout a na prvních pár dní se ubytovat u jednoho kluka přes couchsurfing.com. Říkaly jsme si, že alespoň rovnou poznáme američana, který nám to tam může ukázat a doufaly jsme, že to nebude úchyl, který by nás hned z letiště odvezl někam do lesa a ..tak.. Jak už asi víte, tohle rozhodnutí bylo nakonec to nejlepší, co jsme mohly udělat a díky tomuhle klukovi, který se jmenoval Josh, jsme měly to nejlepší léto, jaké jsme snad mohly mít. Josh nám se vším neskutečně pomohl, první dva dny nás všude vozil, nakonec s námi jel vybrat i kola, a když jsme nemohly my, ani on najít žádné dobré ubytování, rozhodl se nás u sebe nechat. U Joshe jsme tedy bydlely asi měsíc, platily mu nájem 400 dolarů na měsíc za každou a po měsíci jsme se přestěhovaly do baráku k jeho kamarádce Annice (a dalším spolubydlícím), která se mezitím stala i naší nejlepší kamarádkou. To je docela těžké celý příběh takhle vyprávět ve zkratce :D.
Dobře. Přiletěly jsme, kluk, u kterého bydlíme není úchyl, máme americké telefonní číslo, kola.. jediné, co ještě zbývá je začít pracovat. Naivně jsme si myslely, že je všechno zařízené. Agentura nám tvrdila, že tak dva dny po příjezdu půjdeme do práce a začneme náš trénink. Aha. Zaměstnavatelka nám však vůbec neodepisovala, nevěděly jsme, kam máme jít a rozhodly jsme se ji jít hledat. Obešly jsme několik stánků, kde jsme měly pracovat a nakonec jsme ji našly. Klidným hlasem nám sdělila, že dokud jí nepřineseme social security number a nevyplníme žádost o práci, tak nás nezaměstná. Má prý dalších 7 zájemců o práci a máme si tedy pospíšit, protože nás vlastně ani nepotřebuje.. Agentura nám slíbila, že je povinnost zaměstnavatele, aby nám pomohl zařídit social security number a ona nám ani neřekla, kam máme jít. Tak jsme si to vygooglovaly a doufaly, že nejedeme někam hodinu na kole úplně zbytečně. Tam jsme byly asi 4 hodiny, protože jsme měly problémy s adresou, kterou do systému zadala americká agentura a zase jsme si musely poradit samy. V Praze už bylo pozdě večer, takže nám nikdo nepomohl. Americká agentura dělala, že nechápe, co se děje a že si to musíme samy v systému zkontrolovat a nejvíce nám nakonec pomohli na úřadě. Zjistily jsme, že vydání kartičky se social security number bude trvat dva až čtyři týdny a docela se bály, že nás do té doby paní nezaměstná. Dále jsme zjistily, že si musíme udělat na internetu kurz, na konci kterého získáme certifikát, že můžeme zacházet s jídlem. Kdybychom to věděly předem, mohly jsme to dělat v klidu už doma. Kurz obsahoval asi 200 stránkovou prezentaci s informacemi o hygieně, přípravě jídel a manipulaci s jídlem a hloupěji stavěný test jsem nikdy v životě neviděla. Po asi čtyřech hodinách jsme obě test na první pokus udělaly a doteď nechápu, jak se nám to podařilo. Zaplatily jsme asi 15 dolarů za to, že nám pošlou certifikát a mohly jít rovnou spát.
Druhý den měla zaměstnavatelka naopak skvělou náladu a tak stačilo, že jsme ji řekly, že jsme si to všechno začaly zařizovat a ona už mi s nadšením říkala, kdy mám nastoupit na trénink. Pracovat jsme tedy začaly asi týden po příjezdu. Prvních pár dní bylo docela fajn. Šlo mi to dobře a i mě to bavilo..
Naše práce byla celkem jednoduchá. Byly jsme ve stánku na pláži. Prodávaly jsme občerstvení a půjčovaly kola, slunečníky, surfy atd.. Stánek byl docela veliký a co to obnášelo bylo, že když člověk přišel, musel všechno připravit, vyndat kola a všechno ostatní na půjčení ven a pořádně to zamknout. Tenhle proces byl tak na hodinu, protože stánek nebyl zrovna dobře rozvržený a byla jsme tam každá sama na celou budovu. Mezitím už chodili zákazníci. Dále jsme tedy musely připravovat jídlo jako hotdogy, pizzu, nachos, všechno už bylo předpřipravené a muselo se to pouze ohřát. Potom pití, zmrzliny, sladkosti.. Komunikace s lidmi byla občas na palici, protože velký nápis CASH ONLY ve výši očí neznamená, že se každou hodinu několik lidí nezeptá, zda se dá platit kartou atd.. ale to k tomu asi patří. Na starosti jsem měla i kasu a hezky jsem si procvičila malou násobilku. Na konci dne jsem musela zametat a vytírat celý stánek, uklízet a všechno zase zandat zpátky. Vše by bylo ok, kdyby zaměstnavatelka nebyla blázen. A teď to myslím vážně. Takový člověk, jako byla ona, by rozhodně neměl vlastnit žádný business a už rozhodně by neměl zaměstnávat studenty ze zahraničí, kteří jsou poprvé v USA. O celém zážitku s ní bych asi mohla napsat knihu, ještě teď, když si na to vzpomenu, tak jsem naštvaná. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem si tím prošla, na druhou stranu jsem ale taky prožila ty nejhorší chvíle v životě.
Ona totiž byla vyloženě zlá. První měsíc jí něco vadilo na Natálce a dávala jí to teda pěkně sežrat. Všechno co udělala bylo špatně a věřte mi, že na hotdogu moc co zkazit není. Nejhorší ale bylo, že to neřešila přímo s Natálkou, ale říkala to mně. Psala mi zprávy jako "tell Natalie how to.." "tell Natalie she is off tomorrow".. Od agentury jsme měly dohodu o práci, kde bylo napsané, že budeme pracovat 32 hodin týdně. Průměrně jsme měly tak 18 hodin týdně a když jsme se na to ptaly, zaměstnavatelka nám řekla, že s agenturou nespolupracuje a že si nás bude zaměstnávat podle toho, jak se jí to hodí. Nějaký týden to bylo 10 hodin, někdy dokonce 25 a máme být prý rády, že se z toho komunistického Československa díky ní dostaneme do USA. To se samozřejmě docela projevilo i na výplatě, kterou jsme každé dva týdny dostávaly v hotovosti, i přes to, že nás agentura varovala, že hotovost dostávat nesmíme. Že by nám ale někdo řekl, co s tím máme dělat, nebo nám poradil, jak to řešit, to ne..
Druhý měsíc se to obrátilo a zase jsem byla terčem její nespokojenosti já. Mohla jsem i za nepořádek na stáncích, na kterých jsem nebyla. Dokonce byla moje chyba, že všude byli mravenci a přes sms prosila Natálku, aby mi vysvětlila, jak se zametá. Další věc byla, že ten stánek byl naprosto nechutný a to ani ne tak vzhledově, to se ještě dalo uklidit, ale spíš tím, jak to tam chodilo. Zákazník zaplatí a kam jdeš? Umýt si ruce? Na to není čas, šup, jdi dělat hotdogy. Že je jídlo prošlé? To nevadí. Že jsou v pizze mravenci? Tak je vyndej a zbytek se vyškvaří v troubě. To kolo má vyfouknutou pneumatiku? Vedle našeho stánku je automat, tam si to za dolar můžou lidi nafouknout.. atd. atd. FUJ!
Asi si říkáte, proč jsme nešly dělat něco jiného.. Moc dalších volných míst už v té době v Huntington beach bohužel nebylo, agentura moc nevypadala, že by nám s vyřizováním jakkoli pomohla a bály jsme se, že by to nějak ovlivnilo naše víza. Chtěly jsme si najít druhou práci, ale to taky moc nešlo, protože i kdyby bylo někde místo, zaměstnavatelka nám zásadně rozvrh práce posílala v neděli tak v 11 večer a nemohly bychom se nikde moc dobře domluvit. A tak jsme se prostě rozhodly, že to necháme být a to, že máme více volného času využijeme na aktivity se spolubydlícíma a na výlety.
A tím se tedy dostávám k příjemnější části. Našly jsme si ty nejlepší kamarády. S Joshem jsme se měly skvěle, pořád jsme něco podnikali, vzal nás do Disneylandu a jak už jsem psala, představil nás Annice, jeho a později i naší kamarádce. K ní jsme se nakonec přestěhovaly, když jsme ani po měsíci nic jiného nenašly a najednou jsme bydlely se sedmi dalšími skvělými spolubydlícími v obrovském baráku asi tři minuty od pláže. Co víc si přát. Všichni spolubydlící byli naprosto úžasní a hned od prvního dne jsme si začali psát seznam toho, co všechno musíme společně dělat a vidět. Bylo toho opravdu hodně a myslím že se nám povedlo i většinu z toho seznamu odškrtnout! Jestli vás zajímá víc z našeho života, určitě si prohlédněte všechny příspěvky a můžete si pustit i playlist vlogů, které jsem pravidelně natáčela. To se totiž stejně nedá všechno takhle popsat v jednom článku!
Co vím, že vás určitě všechny zajímá je finanční stránka takového "výletu". Jak už asi trochu tušíte z mého vyprávění, můj zážitek by asi neměl být standardní průběh tohohle programu. Počáteční investice byla přibližně 50 000Kč ( 21 tisíc agentuře, 21 tisíc za letenky, cca 3 tisíce za víza a 5 tisíc nás stálo přebookování letenky, protože agentura včas nesehnala všechny dokumenty - z téhle částky nám po asi týdnu dohadování půlku proplatili s tím, že nám prokazují obrovskou službu, protože to nebyla jejich chyba, ehm..).
Po příjezdu to šlo rychle. 95 dolarů jsme zaplatily za kolo, nějakých asi 20 za zámek a světla, 60 dolarů na měsíc stál telefonní tarif s neomezeným voláním, sms a 2,5GB dat - bez dvouleté smlouvy s operátorem si nelze koupit pouze internet, takže musí mít člověk i volání a sms, což nás pěkně naštvalo, protože jsme doufaly, že zrovna telefon bude levnější..
Naše měsíční výdaje tedy byly většinou 400 dolarů za ubytování, 250 dolarů za jídlo, 100 dolarů za zábavu (výlet, nějaká aktivita..), 60 dolarů za telefon + osobní nákupy (oblečení atd.). Naše měsíční příjmy se pohybovaly od 600-850 dolarů podle toho, jakou měla zrovna zaměstnavatelka náladu při vytváření rozvrhu. Původně jsme měly mít přes 1050 dolarů za měsíc (32 hodin týdně, 9 dolarů na hodinu).
Za tři měsíce jsem si tedy vydělala 2189 dolarů a utratila 2522 dolarů, což znamená, že jsem stále 333 dolarů v mínusu. Někdy v únoru bych měla dostat zpátky daně, což by mohlo ještě část této sumy zmenšit, ale upřímně se trochu bojíme, jestli za nás naše oblíbená paní vůbec daně odváděla..
Cestování tři týdny autem v pěti lidech vyšlo přibližně na 20 000Kč na osobu + jsem platila 10 000Kč za letenku z LA do New Yorku a zpátky. Moc se omluvám, že jsem to napsala takhle zmateně, něco v korunách a něco v dolarech, ale určitě si to kdyžtak dokážete všichni přepočítat. Na zaznamenávání příjmů a výdajů jsem používala super aplikaci Spendee.

Na závěr bych chtěla říct, že si myslím, že i přes to, že to byla celkem drahá záležitost to určitě stálo za to a teď, když na to vzpomínám, tak to asi bylo moje nejlepší léto v životě. Hrozně moc mi to dalo, hodně věcí jsem se naučila a obrovským způsobem jsem se poučila. Vyzkoušela jsem si práci na stánku, život s osmi dalšími lidmi v jednom baráku, zdokonalila jsem svojí angličtinu, poznala jsem část USA, zjistila jsem, že se o sebe umím celkem dobře postarat, užila jsem si skvělé léto, poznala nejužasnější lidi a novou kulturu a asi jsem i o něco víc dospěla.. Čtyři měsíce utekly asi jako dva týdny a já bych podobnou zkušenost určitě doporučila všem, kteří nad tím alespoň trochu uvažují. Vlastně i těm, kteří nad tím vůbec neuvažují.

A co bych vám poradila? Určitě si o programu začněte něco zjišťovat co nejdříve a pečlivě si vyberte agenturu, se kterou pojedete. Neříkám, že Alfa agency je špatná agentura, jen my jsme asi neměly štěstí a nikdo nám s ničím nepomohl, což trochu očekávám, když někomu platím 20 000Kč. Bohužel si i myslím, že důsledkem toho bylo, že jsme si nevydělaly na cestování. Určitě se poraďte s rodiči a domluvte se, že vám třeba s počáteční investicí pomůžou (já jsem mamku s taťkou poprosila, jestli by mi nezaplatili letenku a potom, jelikož cestovali s námi platili i část cestování). Vysvětlete jim, že je to investice do vašeho rozvoje - naučíte se jazyk, osamostatníte se, poznáte nové lidi a vyzkoušíte si novou práci. Dejte si záležet na výběru práce. Agentura vám pravděpodobně poskytne seznam nabídek v různých státech, tak si zkuste všechno vygooglovat a představte si, že na tom daném místě budete tři měsíce žít. Zjistěte si, zda k práci je zajištěné i ubytování a co všechno budete muset zařizovat po příletu. Zkuste od agentury získat co nejvíce kontaktů, třeba i na studenty, kteří na daném místě byli před rokem. A hlavně se nebojte. Ono to vždycky nějak dopadne! A ať už to bude dobrá, nebo špatná zkušenost, vždycky to k něčemu bude!

Máte někdo s Work&Travel zkušenosti? Máte doporučení na nějakou agenturu, nebo naopak je agentura, kterou nedoporučujete? Moc ráda bych pod článkem vytvořila diskuzi, která by mohla budoucím cestovatelům trochu pomoci! Krásnou neděli!
.
,

OUR FAVOURITE BOOKS

8:00 AM
Krásné sobotní ráno! Jedna z nejčastějších otázek , na které se nás ptáte je jaké jsou naše oblíbené knížky. Rozhodly jsme se tedy trochu zamyslet a dát dohromady alespoň pár našich oblíbených knížek. Čteme moc rády, ať už v angličtině, tak v češtině a určitě oceníme i vaše tipy na super knížky! Většinu anglických knížek jsem koupila normálně v Luxoru, v oddělení s knížkami v angličtině.
Začnu knížkami, které jsem četla přes prázdniny. Většinou si knížku vybírám podle obalu (ehm :D) nebo podle doporučení/shrnutí vzadu a musím říct, že jsem měla celkem šťastnou ruku, protože všechny knížky, které jsem v poslední době četla mě vážně bavily.
Nicholas Sparks - The Notebook - Přiznám se, že tuhle knížku jsem si koupila hlavně kvůli tomu, že miluji film, natočený podle příběhu a doufala jsem, že se z knížky dozvím ještě něco navíc. Knížka byla úžasná, ale téměř shodná s filmem, což je trochu škoda, ale zase to vypovídá o tom, jak supr je film :D.
Nicholas Sparks - The Best of Me - Je první knížka, kterou jsem od Nicholase četla a přečetla jsem ji asi za dva dny. Po prvních pár stránkách už jsem se nemohla od děje odtrhnout. Na konci jsem si pobrečela a měla jsem zase chvilku nad čím přemýšlet. Nejdříve jsem si nebyla jistá, jestli se mi vlastně líbila, ale teď s odstupem můžu rozhodně říct, že ano. Ráda bych si od autora přečetla ještě nějakou knížku.
John Green - The Fault in Our Stars - Je v poslední době hodně diskutovaná knížka a musím říct, že se mi líbila. Od začátku je jasné, jak to dopadne, ale příběh je zajímavý a originální. Film mě malinko zklamal, ale tak už to často bývá.
Jonas Jonasson - The Hundred year old man who climbed out of the window and disappeared - Tuhle knížku jsem začala číst asi třikrát a vždycky mi chvilku trvalo, než jsem se zorientovala v ději. Jakmile jsem se ale prokousala pár stránkami, musela jsem číst a číst. Skvělý, originální a vtipný příběh, zajímavý styl psaní a rozhodně tuhle knížku všem doporučuji!
Gayle Forman - If I Stay - Je knížka, kterou momentálně čtu. Jsem přibližně v polovině a vůbec netuším, jak bude pokračovat. Začátek byl dost nečekaný a podle toho, co jsem slyšela od vás, kteří jste ji četli, tak knížka bude stát za to.
Randy Pausch - The Last Lecture - Tohle je knížka, o které už jsem na blogu mluvila několikrát. Vždy, když se mě někdo zeptá na oblíbenou knížku, tohle je ta první, která mě napadne. Je inspirující, dojemná, poučná.. prostě skvělá. Pokud knížku nikde neseženete, pusťte si na YouTube přednášku, na základě které kniha vznikla - The Last Lecture na YouTube.
Nick Hornby - Je jeden z mých oblíbených spisovatelů, četla jsem od něj asi pět, možná šest knížek a všechny se mi líbily. Takže až příště zase půjdete do knihkupectví a nebudete vědět, co si koupit, zkuste se podívat na nějakou z těchto knih.
David Nicholls - One Day je krásná knížka. Také jedna z mých úplně nejoblíbenějších (i když to jsou v tomhle článku všechny :D). Jen doporučuji si nejdřív knížku přečíst a pak až si pustit film. Nebo v ještě lepším případě si film vůbec nepouštět.
David Nicholls - Starter for Ten - Taky moc hezká knížka s originálním příběhem.
F. Scott Fitzgerald - The Great Gatsby - Rozhodně stojí za přečtení. Knížka o snění, lásce, zradě, odmítnutí a síle společnosti.
Lauren Weisberger - Je autorka, kterou bych doporučila všem začínajícím čtenářům v angličtině. Byly to jedny z prvních knížek, které jsem v angličtině četla já (ještě Sophie Kinsella a její serie Shopaholic...) a myslím, že nejsou nijak extra složité a jsou vážně zábavné. Hlavně je to tedy taková dívčí četba.
Dan Brown - Andělé a Démoni - Mám ráda i složitější příběh, se spoustou skrytých významů a symbolů, které se na konci spojí v celek. A přesně jedním z takových je knížka Andělé a Démoni, nebo Šifra mistra Leonarda. Teď mám koupenou knížku Inferno, tak na tu se také těším, až ji přečtu.
Paulo Coelho - Další autor, kterého můžu všem doporučit. Knížky jsou úplně jiné od ostatních, které jsem kdy četla. Jsou plné ponaučení, vtipu, lásky a prostě života!
Ian McEwan - Pokání - Jedna z mála knih, která mě opravdu - jak se říká - vzala za srdce. Neuvěřitelně propracované postavy, příběh i popsaná doba dělají z této knihy jednu z mých nejoblíbenějších. Je smutná, ale krásně zachycuje zkreslující pohled dětských očí na dospělý svět. Zároveň je to jedna z knih, která má i stejně dobré filmové zpracování. Určitě na něj koukněte, ale až po přečtení knížky!
George Bernard Shaw - Pygmalion - Ráda čtu dramata! Pokud je normálně nevyhledáváte, dejte šanci pygmalionu. Je hravý, čtivý a jazyk v něm je prostě brilantní a to ať už v originále nebo v českém překladu! Nebo aspoň koukněte na My Fair Lady s Audrey Hepburn!
Milan Kundera - Směšné Lásky - Máte rádi povídky? Pokud ano, musíte si přečíst Směšné lásky. Jsou tak milé, směšné a intimní, že vás na pouhých pár stránkách zvládnou vtáhnout do života postav, tak, že jim rozumíte, chápete je a vnímáte a za pár chvil zase vyplivnout zcela zdevastované vývojem příběhu.
Martin Lindstorm - Vyluxusované mozky - Stojí za přečtení. Dozvíte se spoustu věcí ohledně manipulace značek a účinných marketingových kampaní, ale také si uvědomíte tolik věcí o lidech a i sami o sobě, že se vám o tom ani nesnilo!
John Steinbeck - O myších a lidech - Doporučovala jsem ji všem, kteří chtěli dobrou a krátkou knížku co můžou přečíst k maturitě. Vám ji ale doporučím prostě proto, že je tak skvělá, dojemná a upřímná. A protože sen o králících máme všichni!
Isabelle Thomas & Frederique Veysset - Paris Street Style - Je milá a krásně zpracovaná knížka pro módní nadšence plná tipů a inspirativních rozhovorů.
A jaké jsou vaše oblíbené knížky?

My Everyday Makeup Routine

8:00 AM
makeup - Lancome Teint Visionnaire, powder - Gabriella Salvete Hydrating powder, blush - M.A.C. warm soul, eyeshadows - F&F oyster shell and M.A.C. mulch velvet, gel eyeliner - Bobbi Brown, eyelash curler - Tweezerman, mascara - Rimmel London, eybrow pencil - Maybelline, brow set - M.A.C., lip balm - Maybelline Baby Lips

Dneska jsem si pro vás připravila video, o které už si dlouho píšete, a to můj každodenní make-up. Doufám, že se vám bude líbit a budu moc ráda, pokud nám do komentářů napíšete, jak se každé ráno líčíte vy!

Today I have a new video for you. Unfortunately it is only in Czech, but maybe next time, when I know there will be someone from other country watching, I will add subtitles. Let me know!

Often the best way to overcome desire is to satisfy it.

8:00 AM

 coat - Reserved, pants - C&A, shoes - ALDO, backpack - Century 21
Každý rok se zamiluji do jednoho kabátku. Letos to byla docela rychlovka. Šly jsme nakupovat, vešly jsme do Reserved, já se zamilovala a už jsem s ním odcházela. Bundu co jsem měla na sobě jsem si dala do tašky a vyměnila ji za něj hned do outfitu. Miluju na něm tu barvu, střih i materiál a navíc, to co já nejvíc oceňuji - má hluboké kapsy! Láska na první pohled.


Every year I fall in love with a coat. This year it was quite a quickie. We went shopping, entered Reserved, I saw it, fell in love, left with it, changed into it and shot this outfit. Later I noticed how many things are red in the pictures! I love the colour, the cut and the material. Love at the first sight!

,

Designblok 2014

8:00 AM
  Designblok považuji za jednu z nejkvalitnějších a nejlepších akcí tohoto typu, co se u nás pořádá. A od té doby co se víc zaměřila i na módu je o to lepší. Jako jediná opravdu působí efektem týdnu módy, tedy aspoň podle mého úsudku. V Praze se pro něj otevře několik budov, kam se člověk může jít na výstavy podívat, přizpůsobí se mu i klasické obchody, butiky nebo salony. Pořádají se prezentace a koktejlové party k jeho příležitosti a o víkendu se můžete jít podívat na přehlídky. Sympatické je i to, že je veřejnosti plně přístupný a i cenově přijatelný. Hodně oceňuji i prostory, ve kterých Designblok probíhá. Ať už je to Kostel Sv. Šimona a Judy, hotel Evropa nebo Art House.
Tento rok mě výstavy trochu zklamaly. Moc věcí mě nezaujalo, otrávily mě davy lidí a čekání na jídlo. Obecně více než konkrétní věci mě zaujaly prostory a některé způsoby instalace. Samozřejmě se našlo několik světlých momentů, jako třeba Posedlí (ti nikdy nezklamou), Chanel, Nike, Lee, Specialized nebo nasvícené cvrnkací kuličky, které bohužel nevím kdo vymyslel a téměř vše co bylo v prostorách Art Housu. Co myslíte vy? Co se vám líbilo a celkově, jak se vám líbilo?
V sobotu jsme vyrazily na přehlídky a ty rozhodně nezklamaly. Viděly jsme přehlídky UMPRUM ateliéru Liběny Rochové i Pavla Ivančice. Překvapilo mě, jak inovativní a svěží nápady někteří studenti do svých modelů promítli! Českou módu rozhodně čeká světlá budoucnost plná významných talentů!

In my opinion, Designblok is one of the best events of it's kind we have here. And since it got into fashion even more, it's getting even better. It has the flow as a fashion week. There is several building with expositions around the city, and shops and boutiques make cocktail parties or presentations just because this is the week to do it! You can go to fashion shows in the weekend and it's all public and affordable. What I love are the spaces. They choose beautiful buildings and show them to you in a different light. 
I wasn't that impressed about the exhibitions this year. I didn't really like a lot of stuff, It was pretty overcrowded. What I really liked was Posedlí, Chanel, Nike, Lee, Specialized, the UV light game and the Art House. What do you think? What did you like?
Saturday, we went to see the shows, which was really nice. We've seen UMPRUM, Atelier of Liběna Rochová and Pavel Ivančic and loved it! Some of the pieces were really inovative and fresh, I think the czech fashion has a bright future ahead with some really talented people in the game!