Já jsem se taaaak těšila až půjdeme vybírat věci pro miminko. Od té doby, co vím, že jsem těhotná, tak najednou všude kolem sebe vidím těhotné a kočárky. A protože jsem věděla, že kočárek bude jedna z prvních věcí, kterou budeme vybírat, už jsem je nějakou dobu okukovala. Na ulici, v parku
a hlavně u kamarádek. Sbírala jsem tipy, četla si různé články a recenze a zjišťovala, jaké jsou důležité parametry a možnosti na trhu.
Pro nás je to všechno nové, a protože žádné miminko ještě nemáme, vybíráme podle našich priorit a pocitů. Takže víc vám pak o všem napíšu spíš později, až to pořádně prověříme a ozkoušíme! Ale protože vím, že vás tu je hodně ve stejné situaci, kdy poprvé řešíte výbavičku, říkala jsem si, že by bylo fajn sdílet naši zkušenost
a budu ráda, když mi pak do komentáře napíšete, jak to celé prožíváte vy.
Možností je samozřejmě spousta a není úplně lehké se v tom zorientovat. Takže já jsem nejvíc využila kamarádky s dětma, které mám kolem sebe, sbírala od nich tipy a hlavně si zkoušela jezdit s jejich kočárkama.
Hodně nápomocní nám samozřejmě byli i přímo v prodejně, kde zodpověděli veškeré naše dotazy a taky jsme si tam vyzkoušeli ovládat skoro každý kočárek. Až jsme nakonec výběr zúžili pouze na dva -
Thule Sleek a
Bugaboo Fox2.
Oba kočárky jsou si vlastně dost podobné. Mají velká
pěnou vyplněná kola odolná proti píchnutí
(což mě nikdy předtím nenapadlo, že vlastně můžete píchnout kolo kočárku, stejně jako kolo kola :D). Kola jsou tím pádem vhodná nejenom do města, ale i do terénu. Přední kolečka jsou otočná, takže se s kočárky jednoduše zatáčí a otočíte se téměř na místě. Dají se ale i zajistit, a v tu chvíli jednou jen rovně. Oba mají
prostorný a krásně přístupný nákupní koš, který je u Thule ještě i uzavřený, což může být fajn, že nic nevypadne, nebo se nezašpiní.
Na konstrukci kočárků se dá připevnit
autosedačka, korbička i sportovní sedačka a sportovní sedačka se dá dát oběma směry - po směru i proti směru jízdy. Obě korbičky jsou prostorné, ale ta u Bugaboo je o trošičku větší a má i
(podle mě) lepší obdelníkový tvar, takže tam bude mít miminko víc místa. Sportovní sedačky jsou si taky dost podobné. Obě se dají polohovat do tří poloh - sed, polosed a leh, ale pár z vás mě upozorňovalo na to, že malou
nevýhodou u tohohle typu sporťáků může být to, že nejdou polohovat do úplné roviny. Takže pokud by pro vás tohle bylo důležité, určitě se koukněte na jiné kočárky.
Výhodou sportovní sedačky u Bugaboo je to, že když se sundá z konstrukce, tak
samostatně stojí na zemi jako takové sedátko, takže v ní může dítě pohodlně sedět, když kočárek skládáte, nebo se v ní dá mimčo posadit kamkoli jinam
(třeba ven na deku, až budeme piknikovat? :D).
Výhodou sportovní sedačky u Thule je zase to, že se
dá stříška posouvat nahoru a dolů, takže pokud je mimčo už větší, dá se prostor trošku zvětšit a protáhnout, aby se tam pohodlně vešlo a nenaráželo hlavou do stříšky. Navíc tu černou část nad předními kolečky může dítě použít jako stupátko, když si bude sedat do kočárku.
Co se nám ještě líbilo u Bugaboo je
prodloužená stříška, která když se celá vysune, tak zakryje opravdu velkou část kočárku, takže by měla miminko chránit před sluncem, větrem, nebo dalšími vlivy zvenčí a není tak potřeba na ní upevňovat třeba plenu pro zastínění, nebo tak. Letní stříška má dokonce zabudovanou i síťku, která se dá krásně přetáhnout přes celou sedačku.
Oba kočárky mají polohovatelná madla a dají se dát opravdu vysoko, což pro nás bylo důležité a nevím proč jsem se bála toho, že Bugaboo kočárky mají korbičku i sedátko celkem nízko, protože když jsme to porovnali s Thule, bylo to úplně stejně vysoko.
Kočárky jsme samozřejmě zkoušeli i složit a zjistili jsme, že se skládají stejně dobře a složené jsou taky vcelku podobně velké.
No a který jsme teda nakonec vybrali? S Kubou jsme se úplně jednoznačně shodli na kočárku Bugaboo Fox2.
To, co to
pro nás nakonec rozhodlo, byla
celková manipulace. S kočárkem Bugaboo se tak krásně a lehce jezdilo a manipulovalo, že nás to až překvapilo. Kočárek váží 9,9 kg i se sportovní sedačkou, takže je opravdu lehoučký. Thule váží 16 kg a ten rozdíl byl celkem znát. Celkově byl Thule takový víc tuhý a tvrdý.
Pak už zbývalo jen vybrat barvu. U té jsme se rozhodovali mezi černou a šedou a vyhrála
tmavě šedá, melírovaná, s černou konstrukcí a černými koly. My prostě máme rádi neutrální barvy a nevidíme na tom nic špatného ani u kočárků. Každý preferuje něco jiného a naše miminko bude mít barevné jiné věci, než kočárek.
Tak už se jen těšíme, až nám kočárek přijde a hlavně až bude miminko na světě a budeme ho moct začít plně využívat!
Jak jste při vybírání kočárku postupovaly vy? Jaké parametry pro vás byly důležité a který kočárek nakonec vyhrál?
