PORTUGALSKO | Jak jsme si užili Porto a road trip!

PORTUGALSKO | Jak jsme si užili Porto a road trip!

26. května 2018

Porto - no vlastně Portugalsko obecně - jsme si zamilovali. Vyrazili jsme sem na dovolenou teď v polovině května. Moc jsme netušili, co všechno zažijeme, jak se nám bude líbit, jaké bude vůbec počasí a vlastně celkově jsme zase neměli vše úplně perfektně naplánované. A hádejte co? Ono se to tak krásně povedlo!

Po tom, co jsem byla na podzim v Lisabonu jsem věděla, že se chci do Portugalska vrátit. Že se mi líbí místní atmosféra, jídlo, lidi, architektura a blízkost oceánu. Porto nám doporučovalo víc známých a tak jsme se rozhodli ho vyzkoušet. Už když jsme vystoupili z metra po cestě z letiště, dýchla na nás prostě magická atmosféra.

Ubytování jsme hledali dost na poslední chvíli, a proto hezké byty byly už často obsazené na delší časové úseky. Nevadí - stejně jsme nevěděli, zda budeme chtít strávit veškerý čas jen v Portu a tak jsme si první byt zarezervovali jen na pár dní. Byl přímo v historickém centru, v uzounké uličce, s výhledem na charakteristickou věž Clérigos a typické baráčky. Byl to boží zážitek, a hlavně opravdu všechno důležité bylo jednoduše na dosah ruky. Opět jsme šli rovnou přes Airbnb, a kdyby vás zajímal konkrétní odkaz - byl to tento byt.

Za pár dní jsme se pak odstěhovali do druhého bytu, který byl na druhé straně centra, v klidnější oblasti. Sami si ale Airbnb projděte, a najdete určitě přesně to, co bude zrovna vám vyhovovat.

Díky blízkosti bytu, ale i dostatku času a velikosti Porta, jsme všude chodili pěšky. Patří to k objevování a je to podle mě ta nejlepší varianta. Prostě si určíte bod, kam chcete dojít, ale cestou se touláte uličkami tak, jak vás to zrovna napadne. Zrovna v Portu potkáte tímto způsobem tolik krásných uliček, nádherných baráčků nebo naopak podivně rozpadlých opuštěných baráků, které hned upoutají vaši pozornost, parky a vyhlídky na město. 

Dominantou města je most krále Ludvíka I., který připomíná Eiffelovu věž, navrhl ho totiž jeho spolupracovník. Nejenže most vypadá krásně z dálky, ale je i zážitek po něm přecházet - jak ve spodní části, tak v té horní, z čehož už si dávejte pozor, aby se vám nezamotala hlava. 

Na druhém břehu na vás čeká odměna. V podstatě tam totiž nenajdete nic jiného, než restaurace a vinárny. Přímo po řece Douro se sem dováží portské víno z vinic v Douro Valley (o něm později), a sídlí tady nespočet výrobců toho nejlepšího portského na světě. Reálně byste portské nikde jinde na světě ani neměli najít, mělo by se vyrábět výhradně z hroznů odsud, jak to ale je ve skutečnosti, to netuším. Pokud tento druh vína neznáte, je to vlastně víno s větším obsahem cukru a "smícháno" s vinnou pálenkou. Má tedy více obsahu alkoholu - až 22 %. Existuje bílá, růžová a červená varianta, reálně je ale druhů spousta, v závislosti jak na hroznech, době výroby atp. Nejsem žádný expert, takže pokud vás to zajímá, raději si o tom informace zjistěte u nějakého ověřeného zdroje :D já vám můžu zaručit jen to, že je výborné.

Můžete navštívit jakýkoliv ze sklípků, ale my určitě můžeme doporučit Porto Cruz. Nejen, že mají dobré víno, ale mají i krásnou terasu na střeše přímo u řeky a můžete odsud pozorovat západ slunce a krásný výhled na město.

Jídlo! S tím to Portugalci prostě umí. Mají k dispozici samé dobré suroviny. Mořské plody díky oceánu, maso, sýry i ovoce a zeleninu díky úžasnému podnebí pod kterým se prostě daří všemu živému. Navíc mají dlouhou tradici pečiva a sladkostí, takže na každém rohu najdete pekárnu s výborným, ale opravdu výborným sortimentem.

Pastel de nata nás okouzlil už v Lisabonu. Je to košíček z křehkého těsta, naplněný žloutkovo-vanilkovo-skořicovým krémem. V jakékoliv podobě je to výborné. Když navíc zvládnete objevit podnik, kde vám ho naservírují ještě teplý - to je prostě nebe. Za nás nejlepší byly v Natas D'ouro, Padaria Ribeiro a Nata Lisboa, kteří mají několik poboček. 

Snídaně jsme si skoro vždycky dávali venku. Hodně nám chutnalo třeba v Época café, kde nejen že měli dobrou kávu a jídlo, ale hlavně výborný chleba.

Asi nejlepší kafe mělo Café Progresso. Kromě něj měli i super snídaně a pečivo. Tady určitě neuděláte chybu. Progresso se nachází kousek od hodně hodně oblíbeného Zenithu, kam se zdá, že chodí na brunch celé Portugalsko. Vždy když jsme šli kolem, stála se fronta na stůl, která mohla trvat tak půl hodiny až hodinku a to už od otevření. Další výborný kafe jsme si dali ještě v 7g roasters. Všechny místa opět najdete ve spodní části článku na mapě.

V Portu bych restaurace rozdělila na dvě hlavní skupiny - designové moderní a cool, a potom na tradiční a lokální. Snažili jsme se to vybalancovat! V těch tradičních jsme chtěli ochutnat několik jídel, kterými jsou tyhle restaurace proslulé. Konkrétně jsme si v Café Santiago dali Francesinhu - šílený toast se snad všemi druhy masa, sýrem a vajíčkem, přelitý omáčkou, který ochutnejte, ale zázrak nečekejte. V Conga jsme ochutnali Bifana em pão (sandwich s trhaným vepřovým a pálivou omáčkou) a Cachorro (hot dog s trhaným vepřovým). V restauraci hned vedle, Pedro dos Frangos, jsou proslulí jejich piri piri chicken - grilovaným kuřetem s pálivou omáčkou. Vítězem se ale stal Sande de pernil v Casa Guedes. Je to opět sandwich s trhaným vepřovým masem, ale ten nám zkrátka chutnal ze všeho nejvíc.

Z druhé kategorii jsme vyzkoušeli Cantinho do Avillez, restauraci šéfkuchaře José Avilleze, kde jsme si zkrátka pochutnali. Já si dala telecí risotto, asi nejlepší risotto co jsem kdy měla. Udělejte si rezervaci, nebo doražte hned na otvíračku a doufejte ve stůl, nebo se jako my nechte usadit u baru. V Portu najdete obrovské množství výborných restaurací, a to v každé cenové kategorii a kulinářské kvalitě. Neváhejte si proto vyhledat články nebo prohledat Foursquare.

Taky se nám líbilo v tradiční restauraci São Gonçalo nebo ve Vinhas D´alho.

Nejznámější trh, Mercado Bolhão, se zrovna předělával, a přesunul do suterénu nedalekého nákupního centra. Nemělo to už takovou atmosféru, jako venkovní trhy, ale všechno zboží tam vypadalo parádně.

Při našich toulkách jsme objevili krásný park Passeio Das Virtudes. Je to oblíbené místo pro pozorování západu slunce. My se tu prošli přes den a kaskádovitost zahrad, krása květin a zeleň nás fakt dostala.

Když si budete chtít večer zajít na víno, pivo nebo drink, problém mít nebudete. Žije to na každém rohu. Klidně bych vám doporučila prostě zkusit něco, co vás zaujme, ale pokud budete v blízkosti věže Clérigos, můžete zajít do poměrně skrytého baru Once Upon a Time in Port, kde budete mít i krásný výhled.

Už jste si pořádně prošli Porto, ale máte ještě čas? Zajděte (nebo zajeďte) na pláž v Matosinhos. Je to kousek od centra, ale připadáte si najednou úplně jinak. Ocitnete se u oceánu, s kamenitou pláží a odrážejícími se vlnami. Na fotce je maják, který můžete potkat po cestě, a kde se vám může podařit dostat spršku od okolních vln.

Za návštěvu stojí rozhodně i Casa de Serralves. Krásná art deco vila, s nádhernými zahradami, na kterých se nachází i muzeum moderního umění. Prý je to nejnavštěvovanější portugalské muzeum, ale my nebyli vevnitř, takže vám nemůžeme poreferovat.

O půjčení dodávky jsme přemýšleli už od začátku plánovaní naší cesty. Času jsme měli dost, a věděli jsme, že Portugalsko je nádherné celé. Udělali jsme tedy rezervaci na Airbnb, a od milého Fernanda si půjčili tohle obytné vozítko. Vevnitř je všechno - postel, kuchyňka, koupelna i se sprchou a záchodem. Nemusíte se tedy už vůbec starat o ubytování a zkrátka stačí jen najít místo na zaparkování! K řízení dodávky vám stačí základní úroveň řidičáku, ale je dobré mít s řízením nějaké zkušenosti. Auto je to staré, a tak i dost hlučné, těžké na řízení, a na dálnici pomalé. Na všechno z toho se dá zvyknout a nám ani jeden z těchto problémů nakonec nepřekážel, ale je určitě dobré ho zmínit pro vás, kteří byste třeba chtěli následovat v našich krocích.

Jinak je to ale způsob dovolené, který můžu jedině doporučit. Podíváte se kam chcete, sami si tam dojedete, neřešíte ubytování a prostě si hospodaříte ve svém pojízdném domě. 

Jako první jsme zamířili do Douro Valley. Ano, toho údolí, odkud pochází portské! Po cestě jsme ještě navštívili Guimarães, město s krásným hradem. Doporučována nám byla ještě Braga, kterou jsem ale nezvládla trefit z dálnice při mém navigování :D.

V Douro Valley se nám líbilo neskutečně. Všudypřítomný výhled na zelené vinice, kopce a klikatící se řeku je prostě magický. Většina vinic je přístupná veřejnosti pro prohlídky, přednášky o víně a ochutnávky. My si vybrali vinici Quinta da Roêda, kde působí vinařství Croft. Bylo to parádní! Samotné prostředí vinařství, kde si člověk mohl sednout, v klidu si třeba číst a relaxovat, bylo příjemné. K tomu výborné víno a tour s ochutnávkou. Pokud budete plánovat výlet do Douro Valley, sem se zastavte!

Spát jsme chtěli už u pláže, a tak jsme odpoledne vyrazili k městečku Aveiro. To se díky kanálu a gondolám přirovnává k Benátkám. Je to malinké malebné městečko s roztomilými domečky. Pár kilometrů od něj se nachází Costa Nova do Prado, rybářské městečko s nádhernými plážemi. Tady jsme přespali a dopoledne si pak půjčili surfy a šli surfovat. Podmínky zrovna nebyly úplně ideální, a vlny téměř nebyly. I tak jsme si to ale užili. Odpoledne jsme pak zamířili na jih do nedalekého Nazaré.

Dorazili jsme zrovna na západ slunce, a to vám byl teda zážitek. Zastavili jsme u slavného majáku, který známe ze záběrů těch nejdivočejších vln, jaké snad jen oceán dovede vytvořit. Opravdu, v Nazaré jsou přes zimu jedny z největších vln na světě, a surfaři se tam sjíždějí, aby je pokořili. Když jsme tam byli my, oceán byl poměrně klidný, a tak jsme se dokonce prošli i po pláži, která je zespodu opravdu překrásná. Plná jeskyněk, útesů, skalisek a reliéfů. Je neuvěřitelné, že za velkých vln je všechno tohle pod vodou. Koukněte třeba na tohle video, které zachycuje, jak šílené to může být.

Přeci jen nás jedna vlna trochu překvapila (ne natolik, abych ji nezachytila na fotku :D), a k autu jsme pak šli celý promočení!

Nad pláži jsme potom i přespali, a pořádně si užili tenhle výhled z postele!

Bohužel ale oceán zůstal klidný a vlny byly v nedohlednu. Místní surfaři nám proto doporučili dojet ještě víc na jih, do Peniche, o kterém jsme už ve spojení s portugalským surfingem slyšeli. Je to poloostrov, takže je obklopen oceánem ze tří stran, a je proto velmi nepravděpodobné, že by se nenašlo místo, kde by byly zrovna dobré podmínky na surfování. 

Navíc jsme našli i super půjčovnu surfů, Surfguiding Peniche. Nabízí i ubytování, lekce, a další možnosti, a měli bezkonkurenčně nejlepší ceny - za půjčení surfu a neoprénu na celý den jsme platili 15 euro (všude jinde je tohle cena tak na 2 hodiny). Nejlepší je jim zavolat a domluvit se už konkrétně. Poradí i zda jsou zrovna vhodné podmínky a na jakou pláž se vydat.

Nevýhodou surfového ráje v Peniche bylo to, že tam surfařů bylo jak mravenců. Pláž byla úplně plná a voda ještě víc. Taková situace je nejen nebezpečná, ale i trochu nepříjemná v tom, že vám všechny vlny vemou lepší surfaři a lokálové, kterým byste se jako začátečníci neměli plést do cesty. To si pak člověk už tolik nezajezdí. Mohlo to ale být jen tím, že všude jinde zkrátka nebyly pro surfování podmínky, a tak se sjeli surfaři z celého okolí.

Pak už nás čekal poslední večer před mým odletem do New Yorku. Chtěli jsme si proto dát nějakou dobrotu, a na Foursquare objevili restauraci Tasca do Joel. Zdála se být podezřele mimo centrum města, ale ukázalo se, že je i tak velmi oblíbená. S jídlem jsme pak pochopili proč. Bylo to opravdu výborné, možná i nejlepší jídlo, co jsme v Portugalsku jedli. Prostě perfektní zakončení naší dovolené!

Na následující mapě najdete všechna místa z dnešního článku, všechny naše tipy na jednom místě. Doufáme, že se vám třeba taky budou hodit, až Portugalsko navštívíte. Vyrazit byste sem totiž měli co nejdřív - stojí to za to!

Kdybychom měli dostatek času, rádi bychom se podívali i na úplný jih Portugalska, kde má být ještě trochu tepleji, spousta krásných pláží a surfových příležitostí. Tak třeba zase příště!

Pokud by vás zajímala naše další cesta po Portugalsku, tentokrát po jižní části, můžete si o ni přečíst v tomto článku.