Aaaah Portugalsko! Teď už stoprocentně jedna z našich nejoblíbenějších destinací. Před více než rokem jsme strávili několik dní v Portu a potom projeli oblast kolem něj v obytňáku. Teď jsme to vymysleli zas trošku jinak. Na první týden jsme jeli do Peniche. To je takový surfařský ráj. Pak jsme v obytňáku během dalšího týdne objeli pobřeží směrem na jih. Následně jsme ještě tři poslední dny byli v Ericeiře, kde jsme sice chtěli surfovat, ale moc nám to nevyšlo. K tomu se za chvíli dostanu.


Peniche je takový malý výběžek na pobřeží Portugalska. Protože je obklopen oceánem z několika směrů, je to ideální místo na surfování. Když nejsou dobré podmínky na jedné pláži, je velká šance, že to bude fungovat o kousek vedle. Je z čeho vybírat a i proto je tu taky hooooodně lidí. Ani ne tak na souši, jako ve vodě! 

Po příletu do Lisabonu jsme si půjčili auto, abychom se mohli jednoduše přesouvat na pláže a vozit i surfy. Peniche je od Lisabonu ještě asi hodinku cesty a protože jsme přiletěli v noci a jen tak by nás asi nikde neubytovali, přespali jsme u známých našeho kamaráda Kuby, kteří tam provozují Surfcamp. Druhý den už jsme se ubytovali. My si našli ubytování přes Airbnb, ale teď víme, že příště bychom se určitě zkusili ubytovat v Surf House Baleal. Je to surf house Pavly, češky kterou jsme tam poznali, půjčila nám super surfy, jednu noc kdy jsme omylem neměli kde spát nás zachránila a v surf housu ubytovala. Navíc má super umístění, přímo u těch nejlepších surfových pláží (podle mě). Pokud tam budete, rozhodně doporučuji na ubytování nebo minimálně zapůjčení vybavení.


Vlny byly v našem období docela velké a silné. Občas pro mě děsivé a nad moje možnosti. Opět jsem si uvědomila, jak těžký je surfing sport a že jestli se ho chci pořádně naučit, čeká mě ještě dlouhá cesta. Zároveň je to pro mě i o překonání strachu z velkých vln a jejich síly. No... není to asi pro každého, ale ten pocit, když si pak vlnu sjedete... ten stojí za to.

 Kirana Café - super místo na vegetariánskou snídani nebo oběd. 

Objevili jsme i skvělej resort Bukubaki, kam kluci chodili na skate. Já spíš na kafe a foccaciu.


Když jsme nesurfovali, tak jsme si hlavně četli, odpočívali, jedli a trochu i pracovali. Jinak ale dny u oceánu strašně utíkají. Den se řídí ne podle času ale podle podmínek vln, tomu se taky snažíte uzpůsobit veškeré jiné aktivity a ani se nenadějete a týden máte za sebou jako nic!


Neměli jsme pořád jen krásně. Stalo se několikrát, že nám sprchlo, slušně foukalo a bylo lezavo. Nikdy to ale netrvalo déle než půl dne. Většinu času bylo sluníčko a kolem 23 stupňů. Užili jsme si tak ještě poslední letní dny a paprsky slunce.


Portugalské jídlo z mého pohledu? Sea food! Chobotnice, ryby, kalamáry, další ryby a ještě trochu chobotnice. Dávala jsem si je skoro pokaždé když jsme vyrazili do restaurace. Všechno je čerstvé, suroviny jsou kvalitní a to k dokonalosti stačí. Navíc mi přišlo že i ceny byly přijatelné a to jak v restauracích, tak v obchodech s potravinami. Dá se tedy užít si dovolenou a i se u toho nezruinovat. 


Po týdnu jsme už opustili Peniche a Baleal a vyrazili zpátky do Lisabonu. Vrátili jsme auto a půjčili si náš obytný vůz - přidělanou obytnou část na starý Citroen Berlingo. Našli jsme ho na stránce Yescapa kde si můžete najít k pronájmu nejrůznější druhy obytňáků. Od malých předělaných dodávek po obry pro celou rodinu. My si vybrali střední cestu - poměrně malý vůz, který ale zároveň měl úplně všechno co jsme požadovali - kuchyňku, dostatečně velkou postel, sprchu i chemický záchod. Jako bonus měl ještě veliké okno vzadu, díky němuž bylo probouzení se na útesech ještě magičtější.


Pokud jste nikdy v obytňáku necestovali, možná to bude chtít trochu si zvyknout. Musíte se naučit správně zapínat a vypínat spotřebiče, vše dobře uklízet a před cestou zajistit. Může být trochu složitější parkovat a projíždět nějaké užší ulice. Nic z toho ale není překážkou a chce jen trochu praxe. Pro nás je tohle jeden z nejhezčích způsobů jak objevovat nová místa. Samotná cesta je vždycky vtipná a plná příhod. Můžete improvizovat. Nemusíte řešit kde máte zarezervované ubytování a že se tam musíte do nějaké doby dostat. Prostě spíte tam, kde zrovna jste a kde se vám líbí. Spíte v přírodě, na krásných místech jako jsou útesy, pláže a louky. Ráno se probudíte a tyhle místa vidíte ještě než se probudí. Všude je kouzelná mlha, ptáci a teprve vychází slunce. Ještě jsem vás nepřesvědčila?

Pár z vás se mě ptalo na hygienu. My hledali obytňák, který bude mít i sprchu se záchodem, protože je to prostě mnohem pohodlnější. Sprcha mohla být i teplá ale nám se nechtělo boiler zapínat, když jsme zvládli i její studenou variantu. Záchod je chemický. Použijete ho, otevřete otvor a vaše "potřeba" skončí v speciální nádobě pod mísou. Otvor zavřete. V nádobě je chemický přípravek, který tento odpad rozpustí jen na takovou lehce nechutnou tekutinu. Nic nám ale nikde nesmrdělo a bylo to úplně bez problémů. Když je nádoba plná, začne vám svítit světýlko, které vás na to upozorní. Vyhledáte místo pro obytňáky, kde můžete odpad vypustit. To bývá u kempů, nebo i samostatně na větších parkovištích. My používali stanici pro obytňáky u supermarketů Intermarché. Tam jsme rovnou vypustili i nádobu na vodu ze sprchy a dřezu a doplnili novou - užitková voda v objemu 100 litrů vás vyjde na 2 eura.


Od Lisabonu jsme vyjeli směrem na jih a po pobřeží jsme postupně zastavovali na předem vytipovaných místech. K vidění je toho spousty. Mohli byste strávit měsíc jen po malebných městečkách. Stejně tak by jen na 2 týdny vyšlo objíždění dechberoucích výhledů na útesy. My měli týden a rozhodli jsme se pro takový mix. Chtěli jsme si ještě i zasurfovat, baví nás ryzí příroda a spíš méně turistická místa. Taky nám nevadilo si někde na dýl zastavit a jen si tak být a číst. Říkám to proto, aby vám bylo jasné od koho tipy na místa přijímáte. Pokud máte jiný záměr, můžete ještě dál prozkoumat internet a sestavit itinerář úplně podle sebe. My opět používali i Mapy od Googlu a dole ve článku najdete tu mou sestavenou.

První zastávkou bylo městečko Vila Nova de Milfontes. Krásné malé uličky, zátoka s lodičkami a plážemi i jen tak na koupání (bez vln). Pokud tu budete, projděte se až k majáku. Jsou u něj krásné útesy a pláže plné velkých kamenů, kde jsme nepotkali skoro ani živáčka.


Po cestě dál na jih jsme se zastavili u pláže v Odeceixe. Ta nabízí krásné výhledy, z oceánu trčí skály šílených tvarů a vlny se tříští o útesy. Doufali jsme, že si tam i zasurfujeme, ale zrovna tam nebyly vhodné podmínky.


To ale neplatilo pro Arrifanu. Nádherná pláž se skrývá pod útesem. Je díky tomu v závětří a vlny tam chodily opravdu pravidelné a čisté. Bylo tam i o to víc surfařů, takže někdy bylo těžké najít si vůbec místo pro sebe, ale i tak jsme si tam zajezdili krásně. Na pláži je i půjčovna surfů, i když zrovna tady mi přišla docela zbytečně drahá. Možná těží z toho, že z pláže je to trochu výšlap, ale když si u nich půjčíte prkno, můžete ho na pláži vrátit a nemusíte se s ním do kopce tahat. Povedlo se nám zaparkovat i přímo před výhledem na útesu a tak jsme tam rovnou přespali a strávili tam surfováním i následující den.


Město Sagres už je na úplném cípu Portugalska. Upřímně - městečko jako takové nám nepřišlo až tak zajímavé. Krásný ale byl mys Svatého Vincenta s hezkým majákem. Byli jsme se tam podívat na západ slunce a i když tam bylo na tuhle romantiku snad několik stovek lidí, neztratilo to kouzlo.

V jednu chvíli jste v šatech, za moment fouká tak šíleně, že vytáhnete prošívanou bundu. Obojí je z Roxy.

Kousek od majáku jsme přespali na útesech nad pláží Beliche. Místa pro přespání jsme si vždycky našli v aplikaci Park4Night. Tam uživatelé přidávají a hodnotí místa, kde se dá s obytňákem přespat - taková, kde je to povolené nebo kde to minimálně tolerují. Díky tomu to bylo úplně jednoduché a nikdy jsme s nalezením vhodného spaní neměli problém. 


Ještě pořád u Sagres byla i pláž Tonel. Na tu jsme šli surfovat dvakrát a vždycky hned ráno, to byla skoro prázdná. Později už na ni přijíždělo poměrně hodně lidí. Na pláži byla i půjčovna a bistro, kde i dobře vařili.


Lagos už bylo docela velké město a v centru jsme se prošli, prohlédli si ho ale pak už vyrazili k Ponta da Piedade. To jsou skalní útvary, které vytvaroval oceán, vlny a bouře, které tu bývají silné především v zimě. 


I když tu bylo hodně lidí (což mi většinou kazí dojem), moc se mi tu líbilo. Člověk prostě musí žasnout nad tím, co je příroda schopna vytvořit a cítí z toho její sílu.


Když už se nám setmělo, rozhodli jsme toho využít a protože jsme nebyli unavení, odjeli jsme si delší část cesty. Přespali jsme ten den až v Taviře, což bylo nejvzdálenější místo které jsme chtěli navštívit. Pak už jsme se jen vraceli zase zpátky.


Tavira za tu zajížďku rozhodně stála. Téměř bez turistů, s krásnými uličkami a barevnými domky. Zajděte si až k hradu, kde je moc hezká zahrada a výhled na městečko.


Tentýž den jsme stihli ještě Faro. Je to zvláštní, ale odtud jsem neudělala žádnou fotku! Ve vlogu najdete pár záběrů, tak aspoň tím vám to vynahradím. Pak jsme se ještě vrátili zpátky k Sagres na dopolední surfování a přejeli kousek pod Lisabon, abychom tam přespali a měli to ráno do Lisabonu blízko. Probudili jsme se tedy v Costa da Caparica. Je tu dlouhá písečná pláž, takže spotů na surf hned několik. My zaparkovali náhodou přímo před místem kde se tvořily hezké vlny a já si ráno ještě na chvíli skočila do oceánu. Sem se dá zajet i jen z Lisabonu třeba na jeden den nebo ani to ne. 

Večer jsme už měli vracet náš obytňák, a to přímo v centru Lisabonu. Rovnou jsme tedy dojeli na místo, zaparkovali, nechali si vevnitř věci a vyrazili na procházku po městě. Protože už jsem v Lisabonu byla dvakrát, vzala jsem si na starost prohlídku.


Barák na baráku, kopce, úzké křivé uličky a kachličky. To je Lisabon. Hrozně mě baví se tady procházet. Prostě si jen určit směr, ale vybírat si cestu tak trochu podle intuice a nálady. Vždycky tak narazíte na něco nového a kouzelného.
Co se mi možná nepodařilo zachytit na fotkách ani na videu, je fakt, že Portugalsko je i docela špinavé. Docela často vidíte přeplněné popelnice uprostřed ulice, špinavé chodníky, oprejskané baráky s tagy a rozbitými okny. Stane se i, že takový barák stojí hned vedle luxusně zrekonstruovaného čistého domu a spolu tvoří naprostý kontrast.


Protože je město tak kopcovité a členité, je docela jednoduché úplně náhodou narazit na krásné výhledy. Otevřou se před vámi bez varování. Pokud byste nějaký chtěli navštívit cíleně, hledejte na mapě slovíčko "Miradouro". Krásný výhled je i z hradu a uliček kolem něj.


Nemohli jsme vynechat návštěvu Time Out Marketu. Je to hala plná streetfood stánků a to jak s portugalským jídlem, tak i mezinárodním. Pokud tam budete, zamiřte hlavně k okýnkům v čele haly. Jsou tam restaurace s oceněními, špičkovými kuchaři a nebo jinak prémiové. 


Pak už jsme se s naším domečkem rozloučili, vrátili ho a potkali se ještě s dalšími kamarády a společně vyrazili do Ericeiry. Je to další město proslulé plážemi na surfování. Můj pohled je velmi laický, ale za mě to rozhodně není místo pro začátečníky, ani mírně pokročilé. Vlny byly velké v tu dobu po celém pobřeží, ale v Ericeiře byly ještě ke všemu velmi silné proudy a všechny pláže měli i nástrahy ve formě kamenů. 


Když už jsme si tolik nezasurfovali sami, aspoň jsme jeli pozorovat ostatní. Jeden den jsme dokonce dojeli do Nazaré. To je místo, kde se jezdí jedny z největších vln na světě. Byla tady odjeta rekordní 24 metrová vlna. Když jsme tu byli my, měly vlny okolo 8 metrů a už to bylo úplně šílené. Pokud chcete, mrkněte na nějaká videa, ať máte představu.


V den odletu jsme se nakonec vydali na dopoledne zpátky do Peniche (kde jsme byli první část výletu) a konečně si ještě trochu zasurfovali. Pak už jsme opustili naše ubytování a protože jsme měli ještě čas, po cestě na letiště jsme v rychlosti navštívili ještě Sintru. Trochu jsme litovali, že jsme se tam nevydali na delší dobu, protože to bylo opravdu krásné a odlišné od míst která jsme zatím navštívili. 


A nakonec jsme stihli ještě západ slunce u majáku Cabo da Roca. To je nejzápadnější výběžek kontinentální Evropy a je tu opravdu krásný výhled.


O Portugalsku už vyšel i podcast, ve kterém vám vyprávím ještě víc "zákulisních" historek, pocitů a zážitků z Portugalska. Myslím, že vás bude bavit i vlog, který vás ještě víc přesune do atmosféry našeho výletu.

A pro ty, kteří by chtěli využít naše tipy, mám slíbenou mapu. Můžete si ji otevřít v prohlížeči a taky si ji uložit do mobilu v appce Google Maps. To vám zjednoduší orientaci na místě.



Dejte mi vědět v komentářích, jak se vám článek líbil. Jestli vás Portugalsko láká nebo jste tam třeba i sami už byli!

2 komentáře

  1. Och, z týchto fotiek aj celého článku ide tak veľa energie a krásnej atmosféry. :)

    Sabi z blogu Beautiful savage

    OdpovědětVymazat
  2. To je velmi dobry a zajimavy clanek.
    Chtel bych taky navstivit Portugalsko.

    Byli jste v domech Fado? Tam hraji tradicni portugalskou hudbu, ona je velmi krasna.

    OdpovědětVymazat