Tak se to opravdu povedlo! Je to tady a po devatenácti letech jsem včera úspěšně dokončila studium magisterskými státnicemi. Mám samozřejmě neuvěřitelnou radost, ale zároveň je ta myšlenka toho, že už nebudu pravidelně chodit do školy vlastně celkem zvláštní. Už nebudu mít rozvrh hodin, každý týden přednášky, ani se nebudu muset stresovat před zkouškami (jupí!).

A co teda teď budeš dělat? Najdeš si práci? Jsou v poslední době dvě nejčastější otázky, které s Niky dostáváme. A úplně tomu rozumíme. Ale možná i proto jsem se rozhodla se trochu veřejně zamyslet nad tím, jak momentálně uvažujeme, co plánujeme, a co si myslíme, že se pro nás ukončením studia změní... Reálně si totiž myslím, že vlastně ani moc ne. A to je na tom vlastně super!

Vzdělávat se pro nás bylo důležité vždycky, a ani to se státnicemi nemění. Pořád rády zkoušíme nové věci, učíme se, co neumíme a objevujeme, co neznáme ... A tak před více než deseti lety vznikl náš první blog. Dostaly jsme počítač a přemýšlely, co na něm vlastně budeme dělat. Úplnou náhodou jsme přišly na to, že je možné založit si vlastní stránku a ihned nás to nadchlo. Začaly jsme psát o sobě, našich oblíbených aktivitách, později o celebritách (úplně jsme zbožňovaly Olsenky!!) a nakonec o módě a životním stylu. Měly jsme pár zahraničních blogerek jako vzor toho, co bychom jednou chtěly dokázat a doteď si pamatuju tu naší radost, když na náš blog v jeden den přišlo 50 lidí. To jsme skákaly radostí až do stropu a nedokázaly si vlastně ani představit, že by to někdy mohlo být i víc ...

A pak se o blogerech začalo víc mluvit, psát, a blogy začali číst i neblogeři. A nás to začalo bavit ještě víc, než kdy předtím, protože se najednou celá komunita ještě rozšířila. Naše komunikace najednou nebyla jen jednosměrná, ale získaly jsme vás, čtenáře, se kterými si můžeme vyměňovat názory, radit si a navzájem se inspirovat.

Ono to možná vypadá úplně jednoduše, že si člověk bloguje, narůstá mu počet sledujících a najednou se blogováním živí. Ale v době kdy jsme začínaly, žádná pracovní pozice "bloger, youtuber nebo influencer" ani neexistovala. Jenom nás to neuvěřitelně bavilo. A tak jsme se snažily být originální a vždy o krok napřed. Teď o skoro 1800 článků, 750 videí a nespočet příspěvků na sociálních sítích později říkáme, že jsme si vlastně vymyslely vlastní pracovní pozici. A děláme to, co jsme vždycky chtěly, to, co nás baví.

Možná si teď říkáte, co jsem tímhle článkem vlastně chtěla říct. Chtěla jsem říct hlavně dvě věci. Odpovědět na otázku "Co teď?" - teď budeme pokračovat v tom, co už děláme. Blogovat, natáčet videa, vylepšovat náš eshop a celkově prostě rozvíjet naší značku A Cup of Style. A ta druhá věc je ta, že jsem chtěla trochu motivovat vás, ať se zkusíte zamyslet nad tím, co vás baví. Ať to děláte co nejčastěji a ať do toho vkládáte veškerou vaší energii, protože nikdy nevíte, kam vás to může v životě posunout.

Budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete, co vás baví a co je to ono, čeho byste chtěli v životě dělat víc. A kdo si myslel, že si dneska přečte něco o studiu, můžete ještě mrknout na Nikči článek o tom, proč je důležité studovat.

11 komentářů

  1. Chci být saxofonistka �� (orchestr, vlastní tvorba, učení dětiček v Zuš) nejlepši je když se váš koníček promění v povolání ❤

    OdpovědětVymazat
  2. S tím, že je super, když se koníček promění v povolání tak úplně nesouhlasím, protože ve chvíli, kdy je na koníčku závislé to, zda člověk bude mít z čeho zaplatit nájem nebo zajistit rodinu, se mu může dříve milovaná činnost snadno zprotivit. Sama jsem si už při VŠ našla kreativní práci, která dávala prostor mj i tomu, co mě baví a akorát mě t neskutečně vysálo a po práci už mi žádná kreativa jen tak pro radost nezbývala. Tak teď dělám práci, která mě živí i baví, a koníčky si nechávám pro volný čas, pro radost.. Teď už asi rok každou volnou chvilku vyšívám :))

    OdpovědětVymazat
  3. Já bych chtěla dělat víc webových stránek, než jenom do školy. Opravdu mě to nadchlo a nebránila bych se žádné výzvě!

    OdpovědětVymazat
  4. Moc gratulujeme k úspěšně zakončenému studiu. A co nás baví nejvíce? Většina našeho týmu se shodla, že nejraději cestujeme (samozřejmě s našimi kufry :D) a poznáváme nové místa a lidi. Přejeme hodně úspěchů v další práci ;)

    OdpovědětVymazat
  5. Velka gratulace! Je hezky cist, ze vic, co chces delat dal, myslim ze hodne lidi po zakonceni studia nevi co delat...

    OdpovědětVymazat
  6. Mne také neskutečně baví blogování a dávám tomu fakt hodně svého volného času, ale nelituji toho, prostě si to užívám. Nebudu vám lhát, také by se mi líbilo živit se blogováním, ale to je v mém případě tak daleko. Teď jsem ve fázi, kdy netrpělivě vyhlížím 200. pravidelného čtenáře. Vždy si všechny ty lidi představím vedle sebe a to mi přijde fakt neuvěřitelné! Když jsem si před 11 lety zakládala svůj první blog, ani na minutku jsem si nemyslela, že mi to vydrží takto dlouho a že vlastně budu mít tolik sledujících.
    Naprosto rozumím tomu, že se nechcete nechat zaměstnat, že nehledáte práci. Vždyť blogování na takovéto úrovni zabírá mnohem více času než nějaká 8 hodinová směna!
    Já jinak ale ještě studuji stavárnu a spíš to vypadá, že se budu živit projektováním :)

    Little Dreamer

    OdpovědětVymazat
  7. veľmi ti gratulujem! si mi obrovským vzorom, pretože robíš, čo miluješ a napĺňa ťa to - to je splnený sen ;)

    Sabi z blogu Beautiful savage
    VEĽKÁ GIVEAWAY

    OdpovědětVymazat
  8. Moc gratuluji :)
    Já chci stále posílat pohledy :) Je to koníček, který mě děsně nadchl. Snažím se ho ptopagovat dál, udělala jsem i přednášku v knihovně. V tom také hodlám pokračovat a v dnešní uspěchané a elektronické době chci přimět lidi k tomu, aby využívali i pohlednice a ne jenom esemesky
    http://martiswhite.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj Lucko, moc gratuluji! Chtěla bych se zeptat, jak dlouho ses učila na státnice a kolik jsi měla na naučení otázek nebo stránek? Mě to čeká v září, tak by mě jen zajímalo, jak to třeba mají s přípravou ostatní. A nemáš i nějaké osvědčené tipy na efektivní učení a odbourání stresu, o které by ses mohla podělit? Moc děkuji za odpověď a přeji krásné léto :)

    OdpovědětVymazat
  10. MOC, gratuluji.
    Můj velký sen je stát se malířkou obrazů snažím se pro to dělat co můžu( chodím do ZUŠ, ve svém volném čase maluji kam jen můžu...) Ostatní ale říkají že bych si to měla nechat jen jako koníček, že se tím nedá v dospělosti uživit. Jste můj velký vzor a tak bych ráda věděla váš názor. Ikdyz je mi teprve dvanáct a na otázku CO BUDE?mám čas, přemýšlím nad malbou pořát. Na střední bych chtěla jít na uměleckou školu ale ostatní říkají že budu jednou litovat že jsem nešla na gymnázium. Vzdělání je důležité, ale já chci malovat!
    Prosím, co si o tom myslíte?

    OdpovědětVymazat
  11. Svůj blog jsem založila před rokem. Na podzim (po 4,5 měsících blogování) jsem se umístila na 5. místě v kategogii Cosmo objev na Czech blog awards. Na facebooku mám přes 4000 sledujících, blog má přes 660 000 zobrazení a denní průměr mám cca 1500 zobrazení.

    Jsem na mateřské. Celkově jsem "doma" po studiu už 6 let. Doufám, že se postupem času dopracuju tak, aby mě mohl blog "přiživovat".

    Dotáhly jste to daleko a přeji hodně úspěchů v dalších letech! :-)

    OdpovědětVymazat