Nový rok, nové já!

Nový rok, nové já!

14. února 2019

A nebo taky ne!

Ehmm.. ano, uvědomuju si, že už je půlka února a na článek o novoročních předsevzetích je tak trochu pozdě. Ale nějak jsem to nestihla. A to je právě ono...

Víte co? Já jsem milovník novoročních předsevzetí! Miluju "nové začátky", plánování (to jste nečekali :D) a snění o budoucnosti. Ráda se zamýšlím nad tím, kam bych se chtěla v následujících měsících posunout a čeho bych chtěla dosáhnout. Už už jsem chtěla sdílet ty svá předsevzetí, a v tom jsem narazila na nespočet článků a komentářů o tom, jaká jsou předsevzetí kravina. Že dávat si cíle zrovna 1.1. nedává smysl a nikam to nevede. Že si přece předsevzetí můžeme dát úplně kdykoliv, třeba i ve čtvrtek, 14.2...

Já s tím souhlasím. Teda ne s tím, že je to kravina. Ale s tím, že si můžeme svoje cíle stanovit úplně kdykoliv. Nemusíme čekat na 1.1. (protože to bych se teď docela načekala). Ale zároveň úplně chápu, proč je pro spoustu lidí právě 1.1. tím záchytným bodem. Je to totiž dobře zapamatovatelné datum. Je to přeci jen kalendářní začátek nového roku!

Ve finále ale mnohem důležitější než samotné datum je to, zda si umíme nastavit realistické cíle. Mám totiž pocit, že hodně lidí předsevzetí odsuzuje a nemá rádo, protože mají velké oči. Stanoví si sice cíle, které zní skvěle, ale nejsou dlouhodobě udržitelné. Neslučují se s jejich aktuálním životním stylem a po pár týdnech přestávají být prioritou. Nebo jsou odrazem nějakého ideálu a toho, jak si myslíme, že bychom měli žít, ale vlastně nás nedělají šťastnými.

Proto je nejdůležitější si uvědomit, že i malé krůčky se počítají! Nemusíme být ze dne na den novým člověkem.  Když nám něco nevychází, nebuďme z toho smutní. Pokud to opravdu chceme, možná pro to musíme udělat víc. A pokud nám to nedělá radost, možná vede cesta jinudy.

Já když si pročítám svůj článek z minulého roku, tak mám docela radost, kolik se mi toho podařilo opravdu splnit. A co bych chtěla změnit letos?

Mojí největší prioritou je, abych si ustálila nějaký pravidelný režim. Tím, že jsem už dokončila školu a pracuji z domova, se mi často stává, že nikam nespěchám. No a v důsledku toho nejsem tak produktivní, jak bych si představovala, a i když mám celkem hodně času, často spooooustu věcí honím na poslední chvíli.

Rozhodně potřebuju zlepšit svojí imunitu a myslím si, že i to souvisí s tou rutinou. Momentálně nemám žádný pravidelný pohyb a vlastně ani vyvážený jídelníček. K tomu se občas připojí stres a ve výsledku skoro každý měsíc skončím na dva týdny s rýmou.

Právě jídelníček je tím dalším bodem, na který se chci rozhodně v roce 2019 zaměřit. Díky spolupráci s výživovou specialistkou Markétkou Gajdošovou mám k dispozici vše, co potřebuju. Jen to zatím pokulhávalo na mé domácí přípravě. Chci se naučit líp vařit a zkoušet nové recepty, ať pořád nejíme jen lososa s rýží a kukuřicí :D.

Ráda bych se taky víc věnovala svým koníčkům a našla si konečně čas na šití a tvoření, kreslení, psaní a čtení!

No a v neposlední řadě je pro mě důležité myslet i na vztahy s lidmi kolem mě. Věnovat se kamarádům, rodině a hlavně trávit kvalitní čas s Kubou. Hodně rychle jsem totiž zjistila, že to, že spolu bydlíme, ještě neznamená, že spolu trávíme čas.

Takže abych to nějak shrnula, je podle mě úplně jedno, jestli si své cíle stanovíte v pondělí, nebo v sobotu. V lednu, nebo v srpnu. Je dokonce i jedno, jestli si v lednu stanovíte jednu věc a v únoru zjistíte, že to vlastně není tak úplně ono a změníte to. Důležité je nad tím přemýšlet. Rozvíjet se. Hledat svoje sny. Protože když žádné sny mít nebudete, logicky se vám žádné nesplní.

Jak to máte s předsevzetími vy? Stanovili jste si letos nějaká? A jsou pro vás důležitá, nebo je považujete spíš za zbytečná?