Tak třetí trimestr utekl jak blázen. Zatím, když tohle píšu, tak jsem teda ještě neporodila a netuším, kolik dnů "dva v jednom" mě ještě čeká, ale zatímco v prvním trimestru jsem nadšeně počítala každý další den, v druhém trimestru jsem se držela spíš týdnů... a třetí trimest? To mi přijde, že jsem jen mrkla a tři měsíce zmizely jak nic.

Pokud jste sledovali moje těhotenství od začátku, tak asi víte, že bylo dost pohodové (ťuk ťuk na dřevo/zuby, na všechno, na co se ťuká!) a musím říct, že jsem za to moc vděčná. Ani třetí trimestr pro mě není nijak náročný. Bříško už sice vyrostlo a jsou aktivity, které jsou složitější, ale rozhodně si nemám na co stěžovat a spíš se tomu s Kubou smějeme - třeba když se snažím vstát z gauče, nebo si ostříhat nehty na nohou...



Chutě, nálady a únava


Začnu chutěma, protože to je asi jedna z nejčastějších otázek, kterou dostávám - "Máš nějaký speciální těhotenský chutě?". A docela by mě zajímalo, jestli tohle čte někdo, kdo nějaký speciální těhotenský chutě má/měl. Jakože fakt na takový ty divný kombinace, protože já vlastně nikoho takovýho neznám. Chutě se mi ale střídaj společně s trimestrama. V prvním trimestru jsem měla chuť skoro jenom na mrkev a vařená vajíčka a nemohla jsem se ani podívat na sladké. Ve druhém trimestru se to trochu "srovnalo", ale i tak jsem měla chuť hlavně na zdravá jídla. A ve třetím trimestru? Tak ve třetím trimestru bych mohla žít jenom na čokoládě! Snědla jsem za tři měsíce tolik čokolády, jako za celý svůj dosavadní život dohromady a prostě si nemůžu pomoct.


V průběhu třetího trimestru jsem taky mnohem častěji zažívala výkyvy nálad a únavy. Většinou to teda šlo ruku v ruce a byly dny, kdy jsem se probudila unavená a tak nějak bez nálady a celý den bych nejradši jen prospala (a taky že jsem ho ve finále prospala) a dny, kdy jsem se naopak probudila v té nejlepší náladě, nabitá energií. Všimla jsem si taky, že mě štvaly úplné maličkosti a občas mě nějaká drobnost dokázala pěkně rozhodit... Vždy jsem si ale v duchu říkala, že jsou to hormony a nesmím se tím nechat ovládat! Někdy to fungovalo, někdy ne, ale naštěstí i Kuba byl k těmhle mým stavům dost ohleduplný, pohladil bříško a chápavě mě pomazlil (i když absolutně nechápal, co se z minuty na minutu stalo). Párkrát jsem si pobrečela u smutných scén v seriálu a párkrát jsem si taky pobrečela jen tak, bezdůvodně.

"Problémy"


Další část jsem nevěděla jak nazvat, tak jí říkám "problémy" v uvozovkách, protože si samozřejmě uvědomuju, že tohle žádné velké problémy nejsou a jsem moc vděčná, že se mi takové vyhly. Jsou to tedy spíš jen nepříjemnosti, které se se třetím trimestrem můžou pojit.

Už minule jsem vám psala o tom, že mě na konci druhého trimestru začala pálit žáha. No a čím míň místa v těle orgány měly, tím víc mě to trápilo. Asi tři týdny jsem z toho byla fakt nešťastná, protože jsem večer ani nevěděla, jak si lehnout, chtělo se mi z toho zvracet, pálilo mě v krku a dokonce mě z toho několikrát bolely i uši. Omezila jsem kafe a i tu čokoládu, ale nepřišla jsem na nic, co by nějak extra pomohlo... Občas mi pomohly cviky na uvolnění hrudníku a masáž na fyzioterapii, ale občas ani to ne. Nakonec jsem se rozhodla si koupit Rennie a je to to jediné, po čem se mi uleví, takže pokud vás pálení žáhy taky trápí, doporučuju to vyzkoušet. Mně většinou pomůže i jen jedna tabletka.

Co mě taky párkrát překvapilo byly noční křeče do lýtek. Ty začaly úplně z ničeho nic, ale byly tak silné, že jsem potom lýtka cítila ještě dva dny. Na to mi moje fyzioterapeutka doporučila koupel v epsomské soli pro doplnění hořčíku - třikrát týdně cca 20 minut a musím říct, že jsem to dělala tak dva týdny a opravdu to pomohlo a v posledním měsíci už jsem teď žádnou křeč neměla.


Další věc, která mě překvapila, ale dočetla jsem se, že je úplně normální, je to, že mám neustále ucpanej nos a několikrát týdně mi teče krev z nosu. Takže nosní sprej s mořskou solí a vatové tamponky jsou už taky moji nejlepší kámoši.


V posledním měsíci mi taky začaly maličko otýkat prsty a chodidla, ale zase, naštěstí to není nic dramatického. Jen jsem musela pro jistotu sundat zásnubní a snubní prstýnek a tlačí mě většina bot...


Jo, a co mě ještě překvapilo je, že mi je neustále vedro. Mně, největšímu zmrzlíkovi světa, kterej nosí zimní kabát ve chvíli, kdy ostatní nosej šaty a sukně.


Cvičení ve třetím trimestru


Když si představím svůj třetí trimestr zpětně, musím říct, že jsem to cvičení pěkně flákala. Měla jsem v plánu cvičit hodně, chodit na jógu a taky cvičit podle aplikace Kinisi fyzioterapie, ale nakonec jsem se podle mě v průměru tak jednou týdně trošku protáhla a na víc se bohužel moc nezmohla. Maličko to svádím na lockdown, ale hlavní problém bude v mojí lenosti :D.


Když už nic, tak jsem se snažila alespoň chodit všude co nejvíc pěšky!



Pohyby miminka


Pohyby opravdu nabraly na obrátkách a už to není jen tak nějaké drobné ťukání. Už je to spíš pěkné vlnobití a upřímně občas je to až nepříjemné, protože to, jak se mi v břiše všechno mele, trošku připomíná pocit na horské dráze. Ale člověk si zvykne na všechno a asi to bude jedna z věcí, která mi bude ještě chybět. S malou totiž pravidelně komunikujeme. Já jí hladím (nebo občas taky trochu šťouchám) a ona mě na oplátku kope nožičkou.


Vždycky mě ale stejně napadne, jak je neuvěřitelný, že to, co mi hejbe celým břichem ze strany na stranu, je malej človíček, kterej už tu brzo bude s námi.


Bříško a prsa


Bříško mi opravdu vyrostlo až nějak po 28. týdnu. Malá asi věděla, že bych se ráda vešla do svých svatebních šatů a po svatbě už se tam začala hezky roztahovat. Zároveň mi ale přijde, že teď už je bříško zase pár týdnů dost podobné a často slýchám, že "na to, že mám před porodem, je hodně malé". Ale asi nemá moc smysl zdůrazňovat, že každý jsme jiný a myslím si, že není úplně dobré se neustále porovnávat. V pořádku je určitě malé i velké bříško, 10 i 20 kilo navíc!

Jak jsem musela ve druhém trimestru nosit neustále vložky do podprsenky kvůli flekům od mleziva, tak to kupodivu ve třetím trimestru skoro zmizelo. Dokonce mi přijde, že se mi zase i trochu zmenšily prsa a nebyly tak nalitá a citlivá, jako na začátku těhotenství. 

Na čem jsem po konzultaci s laktační poradkyní začala ve třetím trimestru pracovat jsou moje ploché bradavky. Není to nic, co by bylo nutné, ale může to potom pomoct příjemnějšímu kojení, takže jsem se rozhodla to vyzkoušet. Od laktační poradkyně jsem se dozvěděla o několika metodách, jak jde bradavky a vazy kolem bradavek uvolňovat a nakonec mi byly nejpříjemnější tyhle formovače. Ze začátku jsem je měla vždy jen pár minut, a teď ke konci už klidně i několik hodin a opravdu vidím velký rozdíl v tom, jak bradavky reagují.


Vyšetření ve třetím trimestru


V sedmém a osmém měsíci jsem byla vždy jen jednou za měsíc v poradně (tak se těm vyšetřením v těhotenství říká) u svého gynekologa, který dělal ultrazvuk, aby zkontroloval polohu miminka a jeho přibližnou velikost, a taky jestli se nezkracuje a neotvírá děložní hrdlo. My jsme si mysleli, že se malá ve 32. týdnu přetočila hlavičkou dolů, protože byl jeden den, kdy v břiše pěkně řádila, kopala do všech stran, a když asi po dvou hodinách přestala, cítila jsem najednou kopání úplně na jiných místech. Na kontrole ve 34. týdnu se ale ukázalo, že prostě jen změnila polohu a hlavičku má pořád nahoře.


I když to bylo ještě docela brzo, s doktorem jsem už konzultovala různé možnosti od cvičení, které můžu zkoušet, abych v břiše uvolnila místo a malé pomohla k přetočení, přes zevní obrat, který se provádí v porodnici, až po průběh porodu koncem pánevním. Kdo mě sleduje delší dobu, tak ví, že já se prostě ráda o všem informuju předem...



Od 37. týdne jsem začala každý týden docházet na kontroly už přímo do porodnice, a protože malá byla pořád hlavičkou nahoru, domluvila jsem se s doktorem, že vyzkoušíme zákrok zvaný zevní obrat miminka. Ten se většinou provádí právě ve 37. nebo 38. týdnu těhotenství přímo v porodnici a spočívá v tom, že dva zkušení doktoři zvenku tlačí na bříško - jeden na zadeček miminka, druhý hlídá hlavičku a snažej se miminko nasměrovat hlavou dolů. Může to prý být trochu nepříjemné, lehce bolestivé, ale rozhodně to není žádné dlouhé mordování na sílu. Mělo by to být na pár minut a buď se to podaří, nebo ne. Mně bylo řečeno, že pravděpodobnost, že se miminko otočí, je přibližně 60% (že ano) a 40% (že ne). Nejčastějším důvodem, proč se miminko přetočit nechce je to, že je zamotané v pupeční šňůře, nebo že má pupeční šňůru tak krátkou, že mu brání v pohybu. A v tom případě je pak ten zevní obrat neúspěšný - ty miminka totiž moc dobře vědí, co dělaj! Celý průběh se také kontroluje ultrazvukem a po zákroku jste po zbytek dne hospitalizována v porodnici a dohlíží se na to, jak se miminku daří.


Já jsem nakonec zákrok absolvovat nemusela, protože se mi malá v bříšku v noci zázrakem sama přetočila - večer jsem jí trošku postrašila, že do ní druhý den budou šťouchat a najednou byla hlavou dolů :D. Ale pokud to čte někdo, kdo to vyzkoušel, budu moc ráda, když svojí zkušenost napíšete dolu do komentářů. Já mám dvě kamarádky, které na to šly a u jedné se miminko obrátit podařilo a u druhé ne, protože měla malá právě krátkou pupeční šňůru.


Vyšetření v porodnici probíhají podobně jako u gynekologa, vždy se mě ptají jak se cítím, dělají ultrazvuk a zkoumají děložní hrdlo. Taky mi dělali stěr na streptokoka, protože kdybych náhodou v porodních cestách streptokoka měla, musela bych mít před porodem/v průběhu porodu antibiotika, aby se miminko "cestou" nenakazilo.


Příprava k porodu


Jak se připravuju na porod? No, hlavně se tím nestresuju. S Kubou jsme absolvovali předporodní kurz v porodnici, kde jsme se dozvěděli spoustu informací o tom, jak porod probíhá a co si s sebou připravit. To si myslím, že pro nás bylo určitě hodně zajímavý a přínosný. A jinak jsem se o porodech hodně bavila se svýma kamarádkama a četla si příběhy, které jste mi posílaly vy, ať už do komentářů na instagramu, nebo soukromě do zpráv. Z toho jsem se dozvěděla vlastně jen jedno - každý porod je úplně jiný a není moc možné se na něj připravit. Soustředím se tedy spíš na tu představu, že už máme malou v náručí, mazlíme se s ní a vždycky, když na to pomyslím, tak se dojímám a neuvěřitelně se těším!



Jediné, do čeho jsem se pustila z takových těch často diskutovaných příprav k porodu, je pití maliníkového čaje, který by měl připravovat porodní cesty a někde píšou i vyvolávat děložní kontrakce. A (docela nepravidelně) cvičím s aniballem. Ten jsem si pořídila spíš ze zvědavosti, ale musím říct, že jsem za to ráda, protože mi to přijde jako fajn nástroj k tomu uvědomit si pánevní dno - kdy se uvolňuje a kdy naopak stahuje, jak je to všechno spojené s dýcháním a myslí, jaký je to pocit "tlačit", a taky v jaké poloze je to příjemnější. Jestli to reálně bude podobné u porodu vám asi řeknu až potom...


Věci pro miminko


A poslední, na co jsme se na konci těhotenství zaměřili, bylo taky konečně už zařizování dětského pokojíčku a pořizování věcí pro miminko. Na to jsem se těšila celou dobu a mám ze všech těch věcí takovou radost, že se na ně chodím každých pět minut koukat.


No a to je asi všechno, o čem jsem tady chtěla dneska mluvit... Pokud by vás ještě cokoli napadlo, nebo se chcete podělit o svoje zkušenosti, budu ráda, když mi napíšete do komentářů! My jdeme čekat, kdy se ta naše holčička rozhodne přijít na svět!

9 komentářů

  1. Krásnou neděli Lucinko, nedá mi to a podělím se s vámi o mé zkušenosti. Často takto "radím" prvomaminkám, které potkávám v DM, kde pracuji. Zkoušela jsem masáž hráze, maliník a lněné semínko. Masáž jsem prováděla poctivě, nebylo to zrovna příjemné a nakonec to bylo i k ničemu. V naší porodnici nástřihy provádějí téměř automaticky a upřímně, po 14 hodinovém porodu, my bylo úplně jedno co se mnou kdo dělá a chtěla jsem to mít hlavně co nejrychleji za sebou. Tím bych se možná vyjádřila rovnou i k porodním přáním. Je určitě dobré je mít, být informovaná a připravená. Ale jak už jsem psala, člověk si to před porodem představuje všechno jinak. Najednou jste mimo svou komfortní zónu, není vám úplně nejlépe a svým způsobem se musíte svěřit do péče asistentkám a lékařům. Takže na svá původní přání jsem rychle přestala myslet a chtěla jsem aby to všechno už bylo za mnou a měla jsem u sebe svého chlapečka. Možná kdybych rodila podruhé nenechala bych se možná až vmanipulovat do některých věcí, ale člověk je v tu chvíli prostě hlavně vykulený z toho co se všechno děje. Mě třeba píchli nějaké dvě injekce, nikdo mi neřekl, co to je a mě v ten okamžik ani nenapadlo se ptát (a to jsem jinak dost průbojný člověk). Takže hlavně nebuďte zklamaná, když něco nevyjde podle Vašich představ, hlavně abyste byly obě zdravé a byly co nejdříve doma ve svém prostředí.
    Maliník mi evidentně nepomohl, podle toho co píšu výše. Byla jsem naprosto přesvědčená, že když moje maminka porodila mě i sestru za dvě hodiny, tak já to budu mít také tak. No a bylo z toho 14 totálně vyčerpávajících hodin.
    Lněné semínko asi dobré. Jestli ovlivnilo to, že byl malý obalený jako klouzek :) a taky tak vyklouznul, tak fajn. Určitě tím nic nezkazíte a je zdravé.
    Hlavní je, že ať bude porod jakkoliv náročný, je neuvěřitelné, že za chvilku na všechno zapomenete, protože budete mít vedle sebe to nejúžasnější stvoření na světě!
    Všechno bude dobré, přeju Vám hodně štěstí a myslím na Vás obě. Určitě to skvěle zvládnete!
    Hezké poslední dny 2v1 přeje Jája

    OdpovědětSmazat
  2. Moc Vás zdravím, Luci,

    chtěla jsem se optat, zda plánujete článek i na téma finanční stránka mateřství ve smyslu rodičovská/mateřská a OSVČ. Samotnou mě zanedlouho čekají mateřské povinnosti a jsem OSVČ ale stále toto téma odkládám a nechce se mi řešit i když vím že už bych měla :-). Tak třeba je nás tu více takových, kterým by se nějaké tipy hodily :-).

    Mějte se co možná nejlépe, držte se a ať jde vše hladce.

    Jana D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, nic takového v plánu nemám, ono je to individuální, ale hodně informací k tomu najdeš tady - https://www.cssz.cz/web/cz/penezita-pomoc-v-materstvi nebo obecně na internetu :)).
      Hodně štěstí!

      Smazat
    2. Dobrý den Jano, řeším to teď taky a popravdě mě překvapilo, jak se to u OSVČ odbývá a neřeší. Každopádně asi ten nejzákladnější princip je ten, že pokud si nějaký čas před otěhotněním platíte nemocenské pojištění (je dobrovolné, cca 120-180 korun měsíčně, podmínky budou v odkazu, co sdílela Lucka), máte nárok nastoupit na mateřskou a pobírat ji (po dobu 28 týdnů, 6-8 týdnů před termínem porodu nástup), pak se přihlásíte na rodičovskou. Nástup na mateřskou musíte doložit "Žádostí o peněžitou pomoc v mateřství", kterou by vám měl vystavit váš ošetřující lékař / gynekolog (tam je důležité datum porodu, od kterého se pak odvíjí nástup na MD). Pokud si neplatíte nemocenské, dnem porodu automaticky nastupujete na rodičovskou, kterou dle výše záloh dostanete vyplacenou v nějaké termínu (při placení klasické "sociálky" je to myslím 31 měsíců). Já osobně teď ještě řeším, zda přerušovat živnost nebo si ji nechávat běžet, protože zálohy se stále nějakou formou platí. Pokud byste přerušovala, stačí nahlásit na živnostenský úřad, odkdy chcete přerušit a pokud jim dáte nacionále i svou zdravotní pojišťovnu, oni za vás zařídí odhlášení na zdrávce, sociálce i finančáku. Nebo toto jsem se alespoň dozvěděla. Pokud máte účetní, zeptejte se, co a jak, měly by vědět. Pokud se váš výdělek na rodičovské bude pohybovat v nějakých hodnotách a je to jako vedlejší činnost, jsou pak zálohy velmi nízké.
      Toť vše, co se mi zatím podařilo zjistit. Hlavně se nenechte vmanévrovat někam, kam nechcete, pokud na něco máte nárok, bojujte za to :-) Mně taky na gynekologii řekli, že jdu rovnou na rodičák, protože tak to dělají všechny matky OSVČ. Ale já se nedám!

      Smazat
    3. Dobrý den, také jsem OSVČ a momentálně na rodičovském příspěvku. V podstatě máte pravdu, jen s tím nástupem je to trochu jinak, rodičovský příspěvek Vám začnou vyplácet až v okamžiku, kdy si o něj požádáte, takže například v mém případě se syn narodil v červnu, ale rodičák beru až od září...Píši to spíš jako upozornění. Navíc k žádosti na pracovním úřadu potřebujete i například potvrzení z manželova zaměstnání o příjmu, což v mém případě znamenalo měsíční zdržení. Přeji krásné těhotenské dny

      Smazat
  3. Chci moc poděkovat za super články :) My máme termín až v únoru, ale už teď mě trošku děsí, že jsou zakázané předporodní kurzy, tedy za tvoje texty a videa jsem neuvěřitelně vděčná. Samozřejmě je beru s rezervou, ovšem dost opisuji. Moc děkuji, jsem vážně ráda, že jsem vás holky objevila :)

    Monika

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jee tak to mám radost, že se to někomu hodí :)). Přeju pohodové těhotenství, uvidíš, že teď už to uteče jak nic :).

      Smazat
  4. Luci, přeju, ať jste hlavně zdraví! :)

    OdpovědětSmazat
  5. Já jsem byla na tom obratu a nepovedl se. Můj gynekolog mi řekl, že to moc nebolí, ale bolelo to dost. Ale nelituji, šla bych do toho znova. Důvod polohy KP jsme neodhalili, pupeční šňůra byla v pohodě. Ale mám tušení, že jsem v těhotenství moc seděla u PC, když jsem dopisovala doktorskou práci.

    OdpovědětSmazat