Letí to jak blázen a nedávno už jsme se s prďolkou přehouply do třetího trimestru. Proto je asi nejvyšší čas na to zrekapitulovat ten druhý a trošku vám povyprávět o tom, co všechno se dělo a jak jsem se cítila.

Koho by zajímal ten úplný začátek jako jak jsem zjistila, že jsem těhotná, jestli bylo miminko plánované, jak probíhaly první týdny a měsíce, nebo jak jsme to oznámili rodině, tak můžete mrknout na starší články a videa v kategorii těhotenství. Zároveň nedávno už vyšel i vlog o mém druhém trimestru, takže pokud radši koukáte na videa, než čtete články, najdete ho tady.

 

Chutě, nevolnosti a únava

Druhý trimestr se počítá od 14. do 27. týdne a říká se, že je to ten nejpříjemnější. Kdo trpěl na nevolnosti, měly by teď ustat a bříško ještě není tak velké, že by člověka omezovalo v pohybu. Jak asi víte, tak já jsem ani první trimestr naštěstí neměla nijak náročný. Měla jsem sice takové stavy jako s kocovinou a často jsem odpoledne na hodinku až dvě usnula na gauči, ale ani jednou jsem nezvracela a koronavirová omezení mi vlastně přišla vhod, protože jsem mohla být skoro pořád v klidu doma. V druhém trimestru jsem tak žádný velký rozdíl nezaznamenala. Chutě se mi moc nezměnily a pořád jsem měla chuť hlavně na slané, na lehká, dobře stravitelná jídla a na zeleninu. S únavou to bylo určitě lepší, ale i tak byly dny, kdy jsem byla ráda, že jsem brzo doma a můžu odpočívat.

Co ale byla novinka, bylo pálení žáhy. To začalo na konci druhého trimestru, ve 25. týdnu. Byl to týden, kdy jsem byla s kamarádkami na dovolené a pálení žáhy mě nemile překvapilo. Byl to taky týden, kdy mi asi nejvíc povyrostlo bříško. Takže jak se tam malá roztahovala, tlačila se mi na žaludek a nebylo nic, co by pálení žáhy zmírnilo. Pak to na týden přešlo a další týden se to zase zhoršilo. Jednu noc jsem dokonce musela spát v sedě, jak to bylo nepříjemné. Pomohla mi až fyzioterapeutka, která mi v rámci vyšetření uvolnila hrudník a ukázala mi cviky, které mi pomůžou udržet ho trošku víc flexibilní. Od začátku těhotenství mám totiž problém se ztuhlou horní polovinou těla. Tím pádem nemají miminko ani orgány tolik prostoru na to, posouvat se nahoru. Snažím se ale pravidelně cvičit a předejít tak problémům s tím spojeným.


Cvičení a další aktivity

Ze začátku druhého trimestru jsem byla celkem aktivní. Jednou za měsíc jsem chodila na fyzioterapii a vždy jednou až dvatkrát týdně na jógu. Do toho jsem si ještě třeba třikrát týdně cvičila doma podle aplikace Kinisi, kde mám od fyzioterapeutky nahrané cviky přímo na míru a určitě to můžu v těhotenství doporučit.
Ke konci druhého trimestru jsem ale byla línější a línější a nakonec si myslím, že poslední měsíc jsem doma necvičila skoro vůbec. Vždy jsem si radši přispala, než abych vstala a protáhla se a večer už se mi taky nechtělo. Tak teď doufám, že ve třetím trimestru se do cvičení zase vrhnu a vyhradím si na to víc času.

První pohyby

Na to, až ucítím první pohyby miminka jsem se těšila celou dobu. Vlastně jsem ani nemohla moc uvěřit tomu, že ve mně roste človíček a já tak dlouho necítím vůbec nic. A pak to najednou přišlo a už se to jen a jen stupňuje. První takové bublání v břiše jsem cítíla už v průběhu 17. týdne, ale to jsem si vůbec nebyla jistá, jestli by mohlo být "to ono". Pak v půlce 18. týdne jsem seděla v čekárně a čekala na vyšetření a najednou mi začalo trošičku cukat v břiše, jako takové tikání svalů. Od 19. týdne už to začalo být pravidelné šťouchání, většinou ráno u snídaně a večer, když jsem se natáhla na gauč k televizi. Takže jsem se vždycky na tyhle "naše" chvilky začala těšit. Nadšeně jsem říkala Kubovi, ať si taky sáhne na břicho, ale trvalo ještě tak dva týdny, než to taky cítil i "navenek".

Pohyby i doteď cítím nejčasteji, když jsem v klidu. Když někde delší dobu sedím, nebo ležím. Naopak když celý den někde pobíhám, je to jako by to malou uspávalo.

Bříško a prsa

Bříško jsem si myslela, jak mi roste, ale zpětně vidím, že zase tolik nerostlo. Do 23. týdne jsem vypadala spíš jen tak trochu nafoukle, než těhotně :D. Jak už jsem psala na začátku, úplně nejvíc vyskočilo ve 25. týdnu. To když jsem zpětně viděla fotky, tak se mi ani nechtělo věřit tomu, že to šlo během jednoho týdne najednou tak rychle. Celý týden mě pnula a svěděla kůže a musela jsem se mazat tak třikrát denně, aby to alespoň trochu přešlo.



Prsa se mi už nijak nezvětšovala. Od 20. týdne mi ale z pravého prsu začalo trošku téct mlezivo. Nebo spíš tak kapat po kapkách. To jsem naštěstí věděla od kamarádek, že se může stát, takže jsem nebyla nijak překvapená. U někoho to může přijít dřív, u někoho vůbec, ale pokud se probudíte s mokrým flekem na tričku, nemusíte se bát, co se to děje, je to úplně normální. Teď už radši nosím do podprsenky látkové vycpávky, protože se mi párkrát stalo, že se mi během dne na tričku nebo šatech udělal flek.

Zároveň jsem si ve druhém trimestru domluvila schůzku s laktační poradkyní, protože mám ploché bradavky a zajímalo mě, co to znamená a co bych s tím případně mohla v průběhu těhotenství dělat. Na gynekologii mi prsa nekontrolují (i když by asi pravidelně měli), a tak jsem o tom, že by ploché nebo vpáčené bradavky mohly být při kojení problém, slyšela zase jen od svých kamarádek. Laktační poradkyně mi vysvětlila všechny základní principy kojení a doporučila i masáže a jiné techniky, které můžu praktikovat ke konci těhotenství, aby se mi vazy kolem bradavek trochu povolily a miminko pak jednodušeji celý dvorec a bradavku uchopilo pusinkou. Domluvit si schůzku s laktační poradkyní ještě během těhotenství určitě doporučuju!

Vyšetření ve druhém trimestru

Kromě pravidelných měsíčních vyšetření u gynekologa jsem absolvovala myslím jen druhotrimestrální screening a test na těhotenskou cukrovku. Screening byl zase krásný, protože na té velké obrazovce bylo miminko nádherně vidět a prošli jsme celé jeho tělíčko od hlavy až k patě. Kontrolovala se každá část těla a všechny orgány, jestli se vyvíjejí tak, jak mají a všechno naštěstí vyšlo dobře. Tentokrát už se dělal jenom ultrazvuk, bez odběru krve.

Odběry krve jsem si užila v rámci toho testu na těhotenskou cukrovku, kdy mi krev odebírali celkem třikrát, vždy po hodině. Z tohohle testu jsem měla docela respekt, protože jsem od hodně holek slyšela, že se jim v průběhu udělalo zle a třeba ho ani nedokončily. Na začátku vám totiž odeberou krev, a potom vám dají vypít asi tři deci sladké limonády. I přesto, že mi sladké v začátcích těhotenství nedělalo moc dobře, tenhle nápoj mi zase tak hrozný nepřišel a bála jsem se zbytečně. Nebylo mi vůbec špatně. Jediné, co bych doporučila, je vzít si s sebou svačinu, protože na testech jste od sedmi od rána dvě hodiny na lačno. Takže mně začalo být trošku blbě z hladu ve chvíli, kdy jsem dorazila domů. Bývala bych si tedy už cestou domů dala něco k jídlu.


Pohlaví miminka

Miminko si z nás dělalo trošku srandičky. V 16. týdnu na ultrazvuku se nás gynekoložka ptala, jestli když by už pohlaví bylo vidět, jestli bychom to chtěli vědět. Tak jsme s Kubou oba nadšeně souhlasili a opravdu, za pár minut už nám paní doktorka na monitoru ukazovala něco, co vypadalo jako malej pindík. Ohledně pohlaví jsme samozřejmě neměli žádné preference, ale měli jsme radost, že už to víme a že si miminko v bříšku můžeme zase o něco líp představit. Paní doktorka nás upozornila, že to ještě není na 100%, spíš tak na 70-80, ale taky dodala, že by se divila, když by se z toho stala holčička. 

A ejhle :D.

V rámci prvotrimestrálního screeningu se dělají i krevní testy na vývojové vady. Jenže mně tyhle testy v celé té koronavirové krizi dokázali zkazit a místo výsledků vývojových vad miminka přišlo, že já nemám žloutenku. Protože se ale tenhle stejný test z krve nedá opakovat v pokročilejších týdnech těhotenství, než v tom 13. týdnu, nabídli mi rozšířený Trisomy test zdarma, jako náhradu. Ten by měl rozeznat všechny vývojové vady s 99% přesností a jako takový vedlejší výsledek je tam vidět i pohlaví miminka. No nedokážu asi ani popsat naše překvapení, když z testu na 99% vyšlo pohlaví ženské. 
Musím říct, že po tom, co jsem bříšku tři týdny říkala klučičím jménem, to byl trochu šok a trvalo tak tři dny, než jsem si to v hlavě srovnala. Teď už jsem zase naladěná na holčičku. Ta se nám potvrdila i na druhém screeningu, tak snad už se to nezmění :D.

Co mě překvapilo

Naštěstí mám kolem sebe tolik těhotných kamarádek, že mě toho zase tolik nepřekvapilo. Ale i z toho důvodu se snažím dělat své články celkem podrobné, abych všechny informace a zkušenosti mohla předat dál těm z vás, které třeba nikoho těhotného v okolí nemají. Budu proto taky ráda, když se v komentářích podělíte o vaše poznatky a o to, jaký byl váš druhý trimestr a co vás třeba překvapilo.

Co bych ale určitě chtěla zmínit tady je to, že pokud jste z Prahy, je dobré si už kolem 20. týdne najít pediatra - dětského lékaře a přihlásit se k němu. To jsem dělala o trošičku později a už jsem narazila na to, že doktorka měla skoro plno! Takže na to určitě pozor.

První věci do výbavičky?

No a nakupování veškeré výbavičky si necháváme na třetí trimestr. Zatím máme opravdu jen pár bodýček, nějaké pleny a objednali jsme kočárek - o tom už jsem vám psala podrobnější článek "Vybíráme kočárek - Thule x Bugaboo"

Jestli máte nějaké tipy na to, co určitě potřebujeme, nebo naopak tipy na to, co se vám neosvědčilo, budu ráda, když mi dáte vědět do komentářů.


Moje pocity

A jaké jsou teda moje pocity? Jsem neuvěřitelně vděčná za to, že jde zatím všechno bez problémů (ťuk ťuk), že malá roste jak má, mně je dobře a nemůžu uvěřit tomu, jak ryhle to utíká!

Jaký byl váš druhý trimestr? 

5 komentářů

  1. Dobry den Luci,moc pekne jste to do clanku shrnula.Taky jsem mela problem pri kojeni s bradavkami a kojeni na zacatku byl taky celkem mazec-bradavky praskaly,prisavani bolelo,....A hrozne mi pomohly kloboucky na kojeni a taky rucni odsavacka na mleko.Casto se mi stavalo,ze ta bradavka bolela pri prisavani miminka a tak sem byla rada,ze si muzu odsat mleko trochu setrnej odsavackou a dat miminku napit z druheho prsu,nez se z toho ta bradavka vzpamatuje.A taky kdyz prisel zanet prsu,tak bylo odsavani jedina moznost,protoze to piti miminka dost bolelo.Me odsavacku nabidla znama a myslela sem ze ji na nic nebudu potrebovat a nakonec sem byla rada,ze ji mam.Jinak Vam preju klidne dny,hladke finale a radost z miminka.Opatrujte se.E.

    OdpovědětSmazat
  2. Ahoj Luci �� je krásné pozorovat jak celou dobu těhotenství jen kveteš �� Sama jsem teď na začátku 23. tt a musím říct, že se cítím dost unavená už teď, snad i víc než v 1. Trimestru. Tak si říkám, že prcek bude nejspíš akčňák už od mala, když mi nenechává energii i pro sebe ���� A jak říkáš, strašně to letí, až je mi to někdy i trochu líto �� Míša

    OdpovědětSmazat
  3. Ahoj Luci,

    děkuji moc za pěkný a hlavně optimistický článek :-) jsem moc ráda že tohle píšeš, protože osobních informací a poznatků o těhotenství na internetu moc není. Jsem nyní 16+4 tt a za každou informaci jsem asi jako ostatní prvorodičky hrozně ráda :-) jak píše Míša v komentářích, i já jsem poměrně dost unavená a to už od začátku těhotenství, ale naštěstí špatně mě moc není, jen ty kocovinky ale žádné zvracení naštěstí. Co mě přijde na těhotenství vtipný je fakt, že opravdu se zvětšujícím se bříškem se zmenšuje můj mozek, zní to divně, ale občas udělám nebo řeknu takovou blbost a přemýšlím co tím jen básník chtěl vlastně říct :-D Dnes jsem šla ráno na prochajdu se psem a místo jedněch klíčů od domu jsem si vzala hned dvoje (moje i manželovi) každé do jedné kapsy, nechápu proč :-D


    Moc Vám přeji ať miminko správně roste a jste všichni tři zdraví.

    Přeji krásný den,
    Tereza

    OdpovědětSmazat
  4. Ahoj Luci,

    tyhle články mě moc baví, já jsem teď ve 25. týdnu. V prvním těhotenství jsem laktační poradkyní zanedbala a měla s ní schůzku až doma po porodu, a to už bylo "pozdě". Teď chci být připravená, kéž bych měla před dvěma lety kamarádku která by mi řekla, že to kojení až tak "přirozené a automatické", jak se píše všude na internetu není.
    Co se týče bříška, tak malé závidím, poprvé jsem měla také menší bříško, teď roste a rostlo nějak rychleji :) Přeji Vám s holčičkou pevné zdraví a těším se na další články :)

    OdpovědětSmazat
  5. Ahoj Luci, díky za další super článek 😊. Já jsem momentálně 16+5 tt a musím říct, že si to těhotenství tedy "užívám" jak se patří. Cca od 6 tt mi začaly těhotenské nevolnosti se zvracením, které v podstatě přetrvávají až do teď. Každý den si přeju, ať se jednoho krásného rána vzbudím a jsem konečně schopná fungovat a hlavně si to těhotenství začít užívat. Závidím Ti pohodový průběh těhotenství a doufám, že do takového stavu také brzy dospěju, protože je na Tobě vidět, jak úplně záříš a těhotenství si užíváš. Mě čeká ještě dlouhá cesta ale vy už se blížíte do finále. Přeji vám tedy hodně štěstí, ať porod proběhne bez komplikací a hlavně, ať je malá v pořádku ❤️.

    OdpovědětSmazat