Red Bullu 400 už jsme se účastnili potřetí. Poprvé na to narazil Kuba a rozhodl se, že to hecne, vyběhne a já mu jela fandit. Podruhé Kuba běžel znovu hlavní závod, ale mně to nakonec nedalo a nechala jsem se přemluvit k tomu, že zkusíme párovou štafetu na 200 metrů a já poběžím těch druhých, "horších" 100 metrů. No a letos už jsem taky běžela hlavní závod!

A co že to vlastně je ten Red Bull 400? Jde o výběh nahoru, do skokanského můstku. Takže sice je to jen 400 metrů, ale zato do pěkně strmého kopce.


Hlavní závod se tentokrát konal v sobotu Liberci, takže abychom byli odpočatí, jeli jsme tam rovnou už v pátek večer, přespali, v klidu se nasnídali a kolem deváté si v areálu pod Ještědem vyzvedli startovní čísla.

První běželi kluci a Kuba s Kubou byli hned v prvním a druhém rozběhu, takže to měli celkem rychle za sebou. Já už začínala být nervózní a říkala si, že jsem možná přeci jen měla víc trénovat, než jen párkrát vyjít schody do sedmého patra :D.


Oproti závodu v Harrachově měl ten v Liberci velkou výhodu, a to to, že po celé délce můstku byla natažená síť. Kdo jste viděl náš vlog za Harrachova, tak víte, jak nám to na trávě klouzalo. Takže síť byla vážně záchrana a bylo to trochu jako šplhat po žebříku...


Mojí největší oporou ten den byla Sonička z Running2! Nejen, že závod běžela ve stejném rozběhu jako já, šla se se mnou rozcvičit a předala mi spoustu dobrých tipů, ale je to prostě jeden z nejhodnějších lidí, které znám. Takže Soni, jestli tohle čteš, moooooc děkuju!


Tohle už je pohled Kuby ze shora, když na mě čekal, aby mě podpořil v posledních několika metrech. To je sešup co? Já vždycky přemýšlím nad tím, jak někdo může nasadit lyže, pustit to dolů a skočit... To mi prostě mozek nebere :D.


Posledních deset metrů!


Tady přesně přemýšlím nad tím, že je to sakra vysoko!


A tady už se Soničkou, nadšené z toho, že jsme to zvládly!

Nakonec musím říct, že mi to nepřišlo zase tak náročné, jak jsem si to představovala. Jasně, neběžela jsem na čas. Vlastně jsem neběžela skoro vůbec... Mým jediným cílem bylo to zvládnout do 15 minut a ideálně nebýt úplně poslední. A to se mi podařilo. Dokonce jsem měla čas 9:05 a vešla se i do 10 minut!

Prvních 100 metrů po rovince jsem jen lehce vyklusávala, protože není nic horšího, než to přepálit hned na začátku, a pak už jsem si našla pro mě příjemné tempo, ve kterém jsem se držela celou dobu. Snažila jsem se dýchat hlavně nosem, protože jakmile při větší zátěži dýchám pusou, trochu se mi motá hlava a neposlouchala jsem svůj mozek, který mi našeptával, že už se mu moc dál nechce a připomínal mi bolavé nožky.

Nahoře jsem byla ráda, že na mě čekal Kuba. Povzbuzoval mě v posledních metrech, pomohl mi se vyškrábat na schody vedle trati a přinesl mi hroznový cukr. Samotnou mě překvapilo, že stačilo pár minut na vydýchání a mohla jsem jít v pohodě k lanovce, která nás svezla dolu (za tu jsem byla ráda, ne že ne).

Takže celkově skvělej zážitek a perfektní víkend. 


A v neděli, protože jsme těch kopečků neměli dost, jsme si ještě udělali výlet nahoru na Ještěd!


Lákají vás podobné extrémní závody? A účastnili jste se někdy nějakého?

8 komentářů

  1. Obdivuji vás :) můj kamarád tohle běhá každý rok a říká že je to masakr :D

    OdpovědětVymazat
  2. Luci, máte můj obdiv už jen za to, že jste to zdolali! Ten čas je jen bonus, ale je super a zasloužíš si velkou pochvalu! Z dálky se to vůbec nezdá, ale věřím, že to byla neskutečná makačka, protože ten kopec je fakt pořádnej. :D
    Já na tyhle extrémní sporty moc nejsem. Raději chodím na procházky, klidně na chvíli běhat nebo cvičit doma. Dneska jsem byla na józe a moc jsem si to užila. :) Co se zývodů týče, dříve jsem hrála volejbal a tenis, to mi vyhovuje. <3

    Tereza's journal

    OdpovědětVymazat
  3. Luci ses vazne dobra. Jsem asi 2 mesice bezec zacatecnik a tak vim, jaka je makacka zdolat jakykoliv kopec :-) a ze tento stal za to :-) Takze vazne velka pochvala :-) a mej se krasne

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj,já běhám překážkové závody jako je gladiátor,sparťan race, bedřichovsky bastard a pod. Už to bude rok a stále mě to neopustilo.

    OdpovědětVymazat
  5. Určitě mě to láká a až budu starší doufám že mě ta náplň do to neomrzí podporuji každý rok rodiče kteří běží B7 mají 46 let a dali to. Možná si teď říkáte že to bude něco lehkého zkuste si to vyhledat a uvidíte že to tak lehké není.

    OdpovědětVymazat
  6. Wooow! :O O tomto som ani nevedela. Každopádne ste super, klobúk dole. :)

    Sabi z blogu Beautiful savage

    OdpovědětVymazat
  7. Na tomto samém závodě byla moje ségra i brácha 😊

    OdpovědětVymazat